Naléhavost času!

Prorocký sen s naléhavým poselstvím Suzette Hattingh – prosinec 1999

Před několika týdny mě Pán v noci probudil, abych se modlila. Na mého ducha dolehlo silné modlitební břemeno. Z hlouby svého nitra jsem volala v přímluvě k Pánu za duchovní situaci těla Kristova, včetně mě samé! Po chvíli břímě pominulo a já se vrátila do postele a usnula. Pak mi Bůh dal prorocký sen. (Prosím čtěte a rozumějte tomu v duchovním kontextu.)

Svatba!

V mém snu zbývalo pouze půl hodiny do začátku mé svatby. Všichni lidé okolo mě hekticky pobíhali v přípravách na svatbu. Když jsem se podívala na hodinky, uvědomila jsem si, že i já mám jako nevěsta pouze půl hodiny, abych se připravila! Když jsem letmo pohlédla do chrámu, kam na tuto slavnost již přijeli nějací hosté, byla jsem šokována. Viděla jsem, že chrám nebyl absolutně připraven s žádnou výzdobou pro tuto oslavu. Propukla jsem v pláč a zvolala: “Jak je to možné, že je církev tak nepřipravena v tomto posledním období?” Když jsem procitla, Pánův Duch jasně mluvil k mému duchu: “Čas do mého návratu je kratší, než si můj lid myslí. A lidé jsou tak nepřipraveni!”

Jak moudří či pošetilí ve skutečnosti jsme?

Ve chvíli, kdy jsem se začala modlit za tento sen, mi bylo jasné, že nevěsta Kristova je tak zaměstnaná a hektická v přípravách na jeho návrat. Tolik chvályhodných aktivit, ale kolik času trávíme s Ženichem samotným? Jsme skutečně duchovně připraveni na jeho návrat? Podívejme se na podobenství o deseti pannách (Mt 25,1-13).

Všech deset si myslelo, že jsou připraveny, ale pět ve skutečnosti nebylo. Co je ještě horší, ony si ani neuvědomovaly svoji nepřipravenost. Ve skutečnosti si žádná z deseti panen neuvědomovala, že pět není připraveno, protože všechny vypadaly a jednaly stejně (v. 1).

Všechny měly hořící lampy! To myslím znamená naše životy, svědectví služby a aktivity. Tak mluvíme o lidech “hořících” pro Pána.

Ony dokonce čistily své lampy (v.7). To jsou lidé, kteří dovolí Duchu svatému, aby trénoval a zkvalitňoval jejich duchovní život. Pán řekl, že neuhasí doutnající knot, ale čistý knot nedoutná a tak zde mluvíme o dospělých a zralých křesťanech. Ani to však pro ně nebylo dostatečným důvodem připravit se na příchod Ženicha. Místo zralosti pěti z nich vyšla najevo pošetilost, neboť najednou jejich lampy pro jejich nepřipravenost dohasínaly.

Hlavním problémem bylo, že si nevzaly olej do zásoby! Měly dost oleje ke svícení pro přítomnou chvíli, ale ne pro neočekávané. Pro mě zde olej představuje nejen Ducha svatého, ale také náš vztah s Pánem. Nečiní nás právě toto “hořícími a zapálenými” pro Ježíše? Neznamená to, že naše modlitební životy jsou příliš orientovány na projekty a události? Modlíme se za toto setkání a tamten projekt, ale kolik našeho času s ním se zaobírá jím samotným? Děláme si “zásobu oleje” v hlubokém láskyplném vztahu s ním, nebo jsou naše modlitební životy převážně zaměřeny na požehnání či pomazání, které chceme pro další činnosti?

Neuvěřitelné! Pět z nich se snažilo “půjčit si” olej od ostatních. Jak často se snažíme použít pomazání či zjevení někoho jiného pro svůj vlastní prospěch? Kdybychom raději šli k samotnému Dárci pomazání, byly by naše životy tak odlišné! Potřebujeme nabírat svůj “vlastní olej” v našem osobním vztahu s Pánem pro přítomnost i pro budoucnost. Žádné kázání, kazeta nebo duchovní kniha to nemohou pro nás učinit. Jak často se setkávám s tím, že partneři v manželství jsou závislí na modlitbách toho druhého za jejich duchovní požehnání. Není nic špatného se modlit jeden za druhého, ale každý z nás potřebuje budovat svůj vlastní vztah k Ježíši! Shromažďování “zásob oleje” je mezi tebou a Ježíšem samotným.

Znamená to, že jsem proti projektům a činnostem? Ne, v žádném případě! Čas je krátký a musíme zasáhnout ztracené! Nyní více než kdy předtím má být přinášena sklizeň! Více než kdy dříve máme naplnit Velké poslání, ale náš osobní vztah s Ježíšem musí mít naprostou prioritu!

Můj drahý příteli, modlím se, aby ti toto slovo posloužilo a požehnalo tě tak, jako mě. Buďme připraveni! Mějme čerstvý pohled na náš vztah s Ježíšem. Čas je tak krátký. Stůjme společně ve službě potřebným lidem se zlomeným srdcem, ale hlavně ztraceným. Nevím, jak dlouhá je ta “půlhodina”, kterou mi Pán ukázal ve snu. Pouze vím, že je kratší, než si myslíme. Velká radost a požehnání čekalo na pět připravených panen. Toužím být jako jedna z nich a jsem si jista, že ty také. Kéž ti Pán žehná, když se modlíš a hledáš jeho tvář.

Společně za ztracené Suzette Hattingh