Když nebe pronikne na zem…
Když nebe pronikne na zem…
Návštěva Bethel Church v Reddingu
Na podzim roku 2011 (30.9.-1.10.) jsem s rodinou navštívil konferenci Jesus Culture v Berlíně, kterou pořádal známý Sbor na cestě (Gemeinde auf dem Weg) vedený Wolfhardem Margiesem. Jesus Culture je nejen známá hudební skupina (www.jesusculture.com), ale především služba, která pořádáním konferencí nese některé z klíčových hodnot církve Bethel v USA, kterou vede Bill Johnson. Jejich koncerty jsou úžasným uctíváním plným Boží přítomnosti. Účastníci konference byli vedeni k jednoduchému přijetí slov poznání a za chvíli bylo podium plné asi 80ti lidí uzdravených z nemocí předtím nadpřirozeně zjevených. Lidé pak byli povzbuzeni a vysláni s dobrou zprávou do ulic, kde se také modlili za nemocné. A večer svědectví z ulic Berlína. Po osobním setkání vedoucích s Banningem Liebscherem, který Jesus Culture vede, jsme dostali pozvání na konferenci pastorů Leaders Advance, kterou pořádal Bill Johnson a Bethel Church v USA ve dnech 30.4.-2.5. 2012. Mohl jsem tedy navštívit tuto církev s manželkou Renátou a dvěma vedoucími z Příbrami.
Billa Johnsona již u nás známe díky jeho knihám, z nichž nejznámější je bestseller Když nebe pronikne na zem. Dále jsme ve Vydavatelství Juda vydali klíčovou knihu o moci našich svědectví Uvolni Ježíšovu moc. Bylo velmi inspirativní a povzbudivé vidět i v praxi to, co je v knihách. Chtěli jsme poznat život sboru a proto jsme vedle třídenní pastorálky pět dní navštěvovali různé sborové akce.
Bethel Church v Reddingu v Kalifornii je dnes modelovým apoštolsko-prorockým hnutím, ze kterého berou inspiraci lidé po celém světě. Na konferenci bylo 1000 vedoucích z 36 zemí světa. Apoštolský vedoucí Bill Johnson, který je pátou generací letničních pastorů, je skutečným duchovním otcem tohoto hnutí. Spolu se svou manželkou Beni slouží rostoucímu počtu sborů, které se spojily v touze zakoušet probuzení. Tato vztahová síť vedoucích a sborů se nazývá Global Legacy (www.igloballegacy.org). Pod vedením Billa Johnsona povstalo mnoho služebníků, z nichž někteří dnes mají také již mezinárodní vliv.
Prvního dne naší návštěvy nás provázel a s životem sboru a jeho hlavními hodnotami seznamoval Shaun Buckley, pracovník Global Legacy:
„Je pro nás velmi důležité střežit naše klíčové hodnoty – identitu, kterou dal Bůh naší církvi. Sdílíme svědectví a radujeme se z nich, to nám pomáhá nezapomenout, kdo je Bůh, co již udělal a co stále dělá. To je důležité pro způsob, kterým přemýšlíme. Svědectví je tedy středem naší kultury a naší prioritou. Například, když se jednou týdně scházíme jako zaměstnanci církve Bethel, tak si hodinu a tři čtvrtě říkáme svědectví o Božím působení a čtvrt hodiny řešíme problémy a domlouváme se.
Bill Johnson vyučuje čtyři základní aspekty teologie Království. První je, že Bůh je dobrý a má dobrou náladu. Za druhé: Ježíšova krev za vše zaplatila. Za třetí: jsem důležitý. Čtvrtým aspektem je, že nic není nemožné, což je i podstatou svědectví. Když o něčem přemýšlíme a nesouhlasí to s těmito body, ptám se, čemu vlastně věřím? Někdy věříme lžím a potřebujeme zjevení pravdy. Čemu věříme o Bohu, o sobě, o našich bližních a našem okolí? To určuje moji víru a očekávání. Když chybí naděje, věříme lži, protože Boží pravda uvolňuje naději. To je centrum našeho vyučování.
Církev budujeme na základě apoštolů a proroků. Apoštol má plán z nebe a jeho cílem je tento plán dostat na zem. Apoštol podporuje a uvolňuje další služebnosti. Věřím, že můžeme mít v církvi pětinásobnou službu podle Efezským 4,11 i když přímo nemáme tyto osoby. Věřím, že můžu mít apoštolskou církev i bez osoby apoštola. Jak se to může stát? Pomocí vztahů. Na pozemku mého souseda je studna, ze které může pít. Protože však jsme přátelé, dovolí mi svoji studnu používat také. Je to podobenství, jak apoštolská milost může být dostupná dalším lidem skrze vztahy. A naopak já mohu pozvat svého souseda používat studnu jiné služby na mém pozemku. Dary pěti služebností jsou dány svatým, aby skrze ně proudilo nadpřirozené uschopnění. Bůh dal naší církvi specifický úkol budovat další vedoucí a proto zde máme všech pět funkčních darů služebností. Potřebujeme žít ve vztazích s ostatními a sloužit. Apoštolské vedení spočívá v tom, že Bůh dává milost, povolání, dary a pomazání, abychom byli efektivnější ve službě druhým lidem. Touhou otce je, aby viděl děti, že dojdou dále než došel sám. Je to určité pozvání: Pojď, postav se na mne, já tě vyzvednu nahoru. Jsme pozváni, abychom byli aktivně účastni pomazání a milosti jednotlivé služebnosti.
Hodně mluvíme o úctě, protože skrze úctu plyne život. Pokud si vážím svého bratra ve svém srdci, mohu od něj něco přijmout. Ježíš ve svém domovském městě je nám příkladem – byl zde beze cti. Z toho důvodu tam nemohl učinit mnoho zázraků. Úcta oslavuje to, čím druhý je a neznevažuje, čím není. Úcta je, když dva silní lidé pracují spolu na stejném cíli. Úcta je praktikování správného poznání, čím druhý je. Jednoduše v druhém objevíme Boží slávu. Naše životy mají smysl, cenu a cíl. Každý z nás je důležitý. Jestliže někdo chce kulturu úcty kvůli tomu, aby byl sám ceněn, ještě nepochopil oč jde. Úcta je prostředím rozvoje Božího lidu. Nedostatek úcty k druhým způsobuje nemoci a odsouzení podle učení Pavla v 1. Korintským 11. Protože neměli správný postoj k Tělu, bylo mezi nimi mnoho nemocných.
Vedoucí sboru Bethel Church jsou spolu déle než 30 let. Máme jedno přísloví, že jíme ovoce předešlých let slz. Desetiletí tito muži a ženy zápasili, objevovali věci a praktikovali to. Dnes to jednoduše předávají nám a my to zdarma přijímáme jako dědictví. Oni však za to zaplatili cenu. Přinášeli oběti a vybudovali to, co dnes zde máme, proto si jich velice vážíme. Pro syny a dcery je jednou z největších lekcí, kterou se musí naučit, vážit si toho, co dostali zadarmo. Od svých vedoucích jsme dostali dědictví, jehož jsme správci. Musíme nyní zaplatit cenu za to, aby se to rozmnožilo. Touhou našich vedoucích je, abychom na jejich základech přijali víc a došli dál. Kris Vallotton byl učedníkem Billa Johnsona a Danny Silk je učedníkem Krise Vallottona. Jejich vztahy byly prověřené zkouškami. Jsou zde již děti, které vyrostly v atmosféře a kultuře našeho sboru a dnes v církvi silně slouží.“
Dalšími silnými hodnotami zde je zjevení Božího otcovství a našeho synovství. Velký důraz je také na uctívání, je zde asi 60 hudebníků a zpěváků, kteří se střídají v různých skupinách a vedou celé shromáždění do Boží přítomnosti. Dále je velkým důrazem nadpřirozená služba, uzdravování a zázraky, k čemuž je zde vedeno jako k „vedlejšímu produktu“ našeho důvěrného vztahu s Pánem. Usilují o to, aby nebe proniklo na zem a proměnilo město a celou společnost.
V sobotu dopoledne jsme navštívili Místo uzdravení (Healing Rooms). Lidé nejprve vyplní dotazník, kde popíšou, za co se chtějí modlit. Je zde jasně řečeno, že uzdravovací služba chce doprovodit nemocného na cestě k uzdravení, které nám Ježíš vydobyl na kříži. Poté jdou lidé do „čekárny“, kde hudební skupina vede uctívání. Měl jsem pocit, jako bych vstoupil do nějaké hutné atmosféry. Spočinul na mně hluboký pokoj. Lidé zde uctívali Boha nebo jen tiše seděli a čekali. Všude byl řád a přitom svoboda. Děvčata tancovala po obvodu místnosti a uprostřed dvě ženy malovaly prorocké obrazy. Označení služebníci někdy k někomu přišli a modlili se za nemocného. Neptali se však na nic, byla to pouze příprava, avšak již zde v čekárně jsou někdy lidé uzdraveni.
Postupně byly volány jednotlivé skupiny označené na dotazníku do vedlejší místnosti. Zde hrála reprodukovaná hudba z vedlejší místnosti a lidé ještě chvilku čekali, až si je uzdravovací týmy rozebraly. Týmy byly tvořeny většinou třemi lidmi (někdy i dvěma), kteří byli vyškoleni a jasně označeni. Vedle zkušených služebníků byly v týmu někdy i děti. Všude vládnul hluboký pokoj bez jakýchkoli zmatků. Týmy dostaly dotazník a ještě se nemocných vyptaly na podrobnosti, nebyl to však nějaký pastorační rozhovor. Pomazání k uzdravování bylo přítomné a občas zazněly radostné výkřiky právě uzdravených. Třetí fází byl vynikající seminář (ohlášený vždy na určitou hodinu), kde bylo asi hodinu vyučováno, jak si uzdravení udržet a to jak skrze víru, tak i zcela prakticky přes zdravý životní styl.
V neděli probíhají tři bohoslužby v hlavním sále pro 1000 lidí. První dvě dopoledne jsou stejné a jsou videotechnikou přenášeny ještě do nějakého sálu ve městě asi pro 500 lidí. Velmi se mně zde dotklo vystoupení skupiny indiánů, kterým Bethel Church slouží. Byly zde skutečně strašné hluboké rány, které Ježíš odstraňuje. Při osídlování této oblasti vláda kdysi dokonce dávala finanční odměnu za každého zabitého indiána. Dnes dochází k odpuštění a smíření v Kristu. Sláva Pánu!
Večerní shromáždění bylo mnohem delší. Mocné dlouhé chvály plné Boží přítomnosti vystřídalo slovo Billa Johnsona o kultuře úcty a zasažení našich měst. Pokaždé, když Johnson hovořil, sestupovala na shromáždění zvláštní atmosféra hlubokého pokoje. Po kázání se na nás upřeně díval a začal zpívat jednoduše bez doprovodu uctívací píseň, pak další a další… Téměř půl hodiny jsme zpívali bez jakéhokoli doprovodu a koupali se v Božím pokoji a slávě. Pak Bill začal vyvolávat jednotlivá slova poznání nemocí, které Pán chce uzdravit. Shromáždění vyvrcholilo pro zájemce (skoro všechny) tzv. ohnivým tunelem, kterým se procházelo a služebníci sboru z obou stran lidem žehnali.
Další den jsme navštívili biblickou Školu nadpřirozené služby. První ročník je zaměřen na naši identitu v Kristu a kulturu Království. Druhý na vedení a povolání. Třetí ročník je učednický pro jednotlivce. Škol a seminářů je zde velmi mnoho a navštěvuje je mnoho stovek studentů. Je také vytvořen program pro rozvoj vedoucích přes internet. Dále je zde Škola vnitřního uzdravování Sozo. Je zde velký důraz na proměnu našeho myšlení. Vedle témat, které známe i z jiných škol, mne zaujalo, že v jedné části této školy se podrobně věnují našemu vztahu k penězům a k vysvobození od mamonu, chudoby a lásky k penězům. S velikým důrazem v Bethel Church povzbuzují osvobozené lidi k podnikání. Zvláště v Reddingu je to velmi potřeba, protože kvůli uzavřeným dolům na drahé kameny je tu v současnosti velmi vysoká nezaměstnanost.
Tři dny probíhala konference pastorů Leaders Advance. Jako řečníci se zde vystřídaly všechny hlavní osobnosti sboru: Bill Johnson (apoštol a otec hnutí), Kris Vallotton (prorok), Danny Silk (vedoucí pastýřů), Eric Johnson (syn Billa a hlavní vedoucí sboru), Banning Liebscher (vedoucí Jesus Culture) a Paul Manwaring (vedoucí Global Legacy). Všechna témata konference byla určitými vklady hlavních hodnot hnutí do posluchačů, povzbuzení riskovat a pozitivně porozumět tlakům, kterými procházíme. Viděl jsem, že si zde jsou velmi jasně vědomi hodnot a darů, které jim Bůh svěřil, jsou na ně plně zaměřeni a velmi pečlivě je střeží. Známé heslo Billa Johnsona je: „Nemůžu si dovolit mít ve své mysli myšlenku, která by nebyla z Boha.“ Mnoho prostoru bylo i k osobnímu sdílení při společných večeřích.
Během konference jsem se zeptal Billa Johnsona: Jak prakticky funguje apoštolsko–prorocká služba ve vašem sboru?
„Charakter vládnutí v Božím Království je rodina. Existuje zde struktura, která je více založená na vztazích než na čemkoli jiném. Aby rodina byla zdravá a aby přežila, musí ctít jednotlivce, oceňovat děti i dospělé. Veškerý pořádek je zde za účelem života, není to pro tituly. Veškerá zodpovědnost, dary nebo vize či cokoli podobného je tu proto, aby přišel život. Bůh stvořil pořádky, aby proudil život. Pětinásobná služba je důležitá, ale mnohem důležitější je rozpoznat dary, které v našem domě fungují, než vytvářet tlak a snažit se vytvořit dar, který tam nemáme a neprojevuje se. Když lidé zjistí, kým je Bůh stvořil, už nebudou chtít být nikým jiným. Potřebujete na tom pracovat, budovat tuto identitu a zjistit, kým Bůh stvořil každého jednotlivce. Po těch všech letech máme u nás v církvi kompletní pětinásobnou službu, ale to se nestalo proto, že jsme usilovali mít všech pět služebností. Stalo se to proto, že jsme věnovali pozornost tomu, koho Bůh k nám přivedl. Dali jsme si čas a ctili jsme každého jednotlivce a pomazání na jeho životě. Za určitý čas jsme si uvědomili, že určitý muž je evangelistou. Je rozdíl v tom, když má někdo pomazání evangelisty anebo úřad. Je rozdíl mezi pomazáním prorokovat a úřadem proroka. Během času jsme rozeznali úřady a osoby. Úřad evangelisty nedělá vlastní evangelizaci, ale vybavuje ostatní, aby evangelizovali. Všechny dary takto působí. Dary vyzbrojují ostatní. Je to přirozené skrze vztahy jako v rodině.“
Proč dnešní církev zoufale potřebuje apoštolsko–prorockou službu?
„V Efezským 2 je řečeno, že apoštolové a proroci jsou v základech církve a Ježíš je úhelný kámen. Struktura a život církevní rodiny funguje na těchto dvou základních pilířích. Nestačí mít jenom apoštola a proroka, musíme mít apoštola a proroka, kteří se mají rádi, ctí se navzájem a přijímají jeden od druhého. Potom to funguje. A znovu se vracíme zpět k rodinnému životu – pořád se to vrací k tomu, že máme ctít jeden druhého. V minulosti církev nebyla nikdy opravdovou rodinou. Mnoho věcí bylo dobrých, ale apoštol a prorok pomáhají vybudovat kontakty pro skutečnou rodinu. Otcové nesmí vládnou shora, ale musí přicházet jako služebníci zespodu. Apoštolové a proroci potřebují mít milost, aby přicházeli jako služebníci zespod. Zoufale potřebujeme obojí službu, abychom se dostali tam, kde nás chce Bůh mít.“
Dále jsem se zeptal Danny Silkeho, který vede pastýřskou službu: Jak je zde propojena a jak funguje pastýřská služba s apoštolskou a prorockou službou?
„V první řadě to souvisí s posunem našich klíčových hodnot, kdy již nejsou centrem našeho zájmu lidé, ale Pánova přítomnost. Už to nejsou pastýři, kteří se snaží přesvědčit lidi, jak moc je mají rádi a kteří by se snažili zahojit jejich rány svojí láskou. Ale pastýři nyní napojují lidi na toho dobrého Pastýře s velkým „P“ a představují je Duchu svatému, který je doprovází všude, kam jdou. Oni pak již nejsou závislí na péči lidských pastýřů.“
Velkým důrazem je v tomto hnutí důraz na prorokování. Bylo to zřejmě nejlepší naplnění 1K 14,1 v praxi, co jsem kdy ve svém životě viděl. Prorokování slouží k budování věřících uvnitř církve, ale i k dotýkání se Boží mocí nevěřících navenek. Několikrát mne někdo oslovil a zasáhl skutečně hlubokým prorockým slovem (např. žena za prodejním stolem s knihami atd.). Pro pastory byl jedno dopoledne vytvořen prostor pro osobní proroctví skrze velmi dobře zorganizované prorocké týmy. Vedle zkušených lidí v nich někdy sloužili i malé děti, jejichž proroctví bylo velmi milým a jednoduchým žehnáním. Všechna proroctví pak hned služebníci přepsali a poslali na uvedené mailové adresy.
Je zde také velmi rozvinutá služba tzv. tvůrčího uctívání. Při chvalách je dáván prostor tanečníkům – na určitém vymezeném místě na podiu vždy pouze jednomu. Vše má jasné vedení a je skutečně krásné na pohled. Vedle toho na každém shromáždění někdo na podiu při uctívání maluje nějaký prorocký obraz. Při uctívání je tak uvolňována velká kreativita. Je to vše o speciálních darech, které Bůh zde do jednotlivců dal a oni to předávají dál. Je zde též Škola tvůrčího uctívání.
Poslední den v tomto sboru jsme navštívili dopolední uctívací setkání. Zase jsme vstoupili do atmosféry, která se dala krájet a toto uctívání vedl jen jeden člověk na piano. Na tomto setkání byla i třída dětí ze sborové základní školy, která se nachází ve sborové budově. Děti během uctívání malovaly, některé však i spontánně uctívaly nebo tancovaly. Na všech byl pokoj a spokojenost. Na konci se modlili za nějaké manžele, což bylo tak mocné až slzy tekly. Nám pak namalovaly tzv. prorocké obrázky, na kterých byla velmi dojemná přání.
Vedle služby uctívání, jsou zde přímluvné skupiny a pak tzv. Alabastrový dům, ve kterém nesmíte mluvit s lidmi, ale jen s Bohem. Je to místo uctívání a odpočinku, kde je neustále otevřeno a neustále zní jemná uctívací hudba. Také místo plné inspirativní Boží přítomnosti.
Nakonec jsme se též účastnili prorocké evangelizace, kterou nazývají Hledači pokladu. Tím pokladem jsou lidé, které chce Pán zachránit a požehnat. Je to určitá strategie, jak se Boží mocí dotýkat nevěřících. Nemají to však být jen jednorázové zkušenosti, ale životní styl. Zájemci se společně sejdou, pomodlí, naslouchají Bohu a vyplní dotazník o tom, co jim Bůh řekl. Pak se rozdělí do menších skupinek, je určen vedoucí a ze svých dotazníků společně vytvoří mapu, podle které se pak řídí. Jeden z naší skupiny měl most, jiný zeleň, tak jsme šli k parku u mostu ve městě. Měli jsme různá jména, nemoci atp.
Velmi přátelsky jsme oslovovali lidi, které jsme potkali, a přáli jim dobré. Uvolněně a přirozeně jsme se zeptali na konkrétní zjevené věci a když nám to umožnili, modlili jsme se s nimi. Muž, který nejprve nebyl vstřícný, měl bolavé koleno, což nám Bůh předem zjevil. Po modlitbě muž zcela zjihnul. Vyzvali jsme ho, aby vše vyzkoušel. Řekl, že potřebuje chvíli chodit, aby koleno zatížil. Domluvili jsme se, že jestli koleno již nebude bolet, ať na nás na konci mostu zakřičí. Řekli jsme mu evangelium. Po chvíli slyšíme tohoto muže křičet a na konci mostu ho vidíme se zvednutýma rukama. Ještě, než jsme se s ním rozloučili, nám nadšeně řekl, že děláme dobrou práci, ať již děláme cokoliv. Skoro každý den chodí různé skupiny křesťanů na různá místa, hledají to, co Bůh do druhých vložil, a zažívají nadpřirozené vedení. Lidé se pak obracejí a bývají uzdravováni.
Ve sboru též mají hlubokou úctu k předkům, kteří byli nositeli probuzení. Vytvářejí tzv. Dům generálů, do kterého nakoupili asi 20 000 probuzeneckých knih a který má být zdrojem inspirace od duchovních otců a matek z historie. Věnovali jsme do tohoto domu Labyrint světa a ráj srdce od Jana Amose Komenského a České studny od Davida Louly v angličtině.
Ve velkém objektu církve má také svoje hlavní sídlo misijní organizace Iris Ministries, kterou vede Heidi a Roland Bakerovi. Tato podivuhodná organizace působí v několika zemích světa, nejvíce však v Mosambiku, kde slouží především sirotkům a vdovám a zakládají sbory. Iris Ministries se napojilo na Bethel Church a Bakerovi zde nyní mají svůj domovský sbor (více na: www.irismin.org).
Dalo by se o službě církve Bethel psát ještě více, všechno jsme ani nestačili navštívit a poznat. Jenom ještě dodám, že během našeho pobytu vydávali svědectví dva muži o uzdravení z rakoviny. Jednomu vůbec nepomáhala lékařská léčba, rakovina se šířila dál a až po modlitbách se začalo vše měnit k dobrému až do úplného uzdravení. Druhý byl 80letý muž, který byl uzdraven z rakoviny slinivky.
Také jsme se setkali s Čechem (synem českých emigrantů ve Švýcarsku), který se svojí rodinou navštěvuje biblickou školu. Též zde bydlí a Bethel Church navštěvuje žena z Brna se svým manželem z Bolívie. Setkali jsme se i s manželi Zechinovými, kteří u nás založili sbor v Ostravě. Celý rok navštěvovali Školu nadpřirozené služby, aby načerpali inspiraci na jednom z dnešních modelových míst Božího působení.
Je úžasné vidět v praxi to, po čem několik desítek let toužím a za co se modlím. Jistě, že to není jediné místo, kde Bůh dnes na světě jedná. Jak v Bethelu sami říkají, jsou jedním z „kmenů“ v Božím lidu. Je však potřeba se učit a nechat inspirovat tam, kde již prolomili. A také nezapomenout, že všechno velké a mocné začíná v malém. Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin. (Jl 2,21)
Tomáš Korčák, 2012
Odkazy:
