Cesta k lepší komunikaci
Cesta k lepší komunikaci
Aleš Mrázek
Dobrá komunikace je v našich vztazích a především v našich rodinách a manželstvích velice důležitá. Co je to vlastně komunikace? Je zajímavé, že toto slovo má podle slovníku cizích slov hned několik významů:
- Spojení
- Přenos, sdělování, výměna informací
- Veřejná doprava, dopravní cesta
Výraz „komunikace“ je tedy používán nejen pro rozhovor či dialog, ale také pro cesty a silnice (pozemní komunikace). Uděláme-li z toho jednoduchý závěr, můžeme říct, že komunikace je vlastně cesta, která nás spojuje s druhým člověkem (manželem, dítětem). Čím lepší komunikace, tím lepší spojení. Je to jako když máte na mobilu dobrý signál. Aby byla mezi námi dobrá komunikace, potřebujeme se dobře naladit jeden na druhého.
Laskavost
Bible má pro takové vzájemné naladění jedno slovo, které je i ovocem ducha podle Ga 5,22: laskavost, což je láskyplné jednání nebo mluvení. Možná si to moc neuvědomujeme, ale právě laskavost hraje velice důležitou roli v komunikaci a ve vztazích všeobecně. Boží slovo říká, že měkký jazyk láme kosti (Př 25,15). To znamená, že skrze laskavé mluvení a jednání můžeš zažít průlom. Toto slovo mě kdysi velice oslovilo v mém bývalém zaměstnání, kde jsem měl problém s tvrdým jednáním svého šéfa. Máš problém se svým partnerem, nebo on má problém s tebou? Získej ho beze slov a nebo skrze laskavé mluvení a jednání. Na tvé tváři si tvůj partner nebo lidé v práci všimnou, co je ve tvém srdci. Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku. (Př 27,19 ČEP)
Takový poslaný úsměv během dne na partnera nebo na děti má větší vliv, než si myslíme. Pohlazení, poděkování a pochválení za dobrý oběd je něco, co přispívá láskyplné atmosféře u vás doma. Chci vás i sebe do toho povzbudit. Žijeme v takové nahrublé společnosti plné agresivity, dobře je to vidět zejména na silnicích, ale i v politice… Musíme jít v opačném duchu. Jako Boží děti jsme povoláni do laskavosti a ta se má projevovat v našich vztazích a především v našich domácnostech.
Jak už jsme se zmínili, k láskyplnému jednání patří i neverbální komunikace. Komunikace beze slov. Tělesný kontakt je pro manžele a rodiny velice důležitý. Tam, kde chybí tento způsob komunikace, je jakási prázdnota, deficit. Boží slovo na mnoha místech hovoří o objímání, náruči atd… Bůh nám tím chce vyjádřit svůj zájem o nás, svojí náklonnost, že jsme u něj v bezpečí.
V naší kultuře se tomu potřebujeme učit. Ďábel se snaží zmást pojmy a vztah mezi muži převrací v homosexualitu a všemožné úchylky. Přitom v Izraeli bylo normální, že se muži objali a i políbili. Byl to projev vzájemné lásky (viz Sk 20,37).
Přiznám se vám, že v naší rodině je asi nejoblíbenější hra našich kluků tzv. „mučení“ s tátou ( občas se do toho zapojuje i náš velký plyšový medvěd). Malé děti potřebují fyzický kontakt, ale potřebují ho i ti větší. Vzpomínám si jak jsem se jako teenager v lásce pral se svým tátou a byly to ty nejlepší chvíle, které jsem se svým tátou zažil. Jsme prostě stvořeni s touhou po fyzickém kontaktu. Pohladit během dne partnera nebo dítě a něco hezkého říct, to je druh komunikace, kterému se máme učit.
Humor
K dobrému naladění a vzájemné komunikaci přispívá také velkou měrou náš smysl pro humor. V manželství je velmi důležité, jestli jsme si schopni udělat ze sebe legraci a nebrat se příliš vážně. V Přísloví krále Šalomouna je napsáno, že radostným srdcem zkrásní tvář (Př 15,13 ČEP). Záleží na každém z nás, jak naše domovy budou vypadat – zda tam bude převažovat radost a smích a nebo něco jiného.
Je dobré se pokoušet o humor a společně se smát. Vzpomínám si, že když jsem začal chodit s Alenou (nynější manželkou), tak jsme si spolu nejen hodně povídali, ale také se hodně smáli. Při jednom z prvních setkání Alena dokonce říkala, že jí bolí pusa. Tehdy jsem si myslel, že to byla taková křeč z první schůzky, ale ona mi pak vysvětlila, že se takhle už dlouho nezasmála. Humor uvolňuje vypjaté situace a pomáhá nám se společně nadechnout a otevřít jeden pro druhého.
Otevřenost
Otevřenost je důležitou vlastností pro vzájemnou komunikaci. Je to stejné jako s mobilem, pokud ho neotevřete, nemůžete s nikým komunikovat. Pokud se neotevřeme jeden pro druhého, nemůžeme spolu pořádně komunikovat. Otevřít se pro druhého znamená:
- Naslouchat svému partnerovi – Tomu se musíme učit. Bůh nám dal pouze jedny ústa, ale dvě uši. Některým to jde lépe, jiným hůře. Kdo odpovídá dříve, nežli vyslechl, je to jeho hloupost a ostuda. (Př 18,13) Dobrou školou pro naslouchání je navštěvovat staré lidi. Ti nám mohou vyprávět svoje příběhy, které už jsme mockrát slyšeli, ale my jim přesto nasloucháme.
- Otevřít mu svoje srdce – Neskrývat žádné věci. V manželství by nemělo být žádné tabu – věc, o které se nesmí hovořit. Čím více je takových tabu – nevyřešených věcí, tím slabší je vzájemná komunikace. Vzpomínám si, jak jsme s Alenou ještě v době chození a vzájemného poznávání mluvili otevřeně o spoustě věcí. Někdy to bylo hodně náročné, ale s Pánem jsme tím mohli projít.
Potřebujeme rozšířit srdce jeden pro druhého a zajímat se o druhého. Občas se zeptám Aleny, na co zrovna myslí. Zajímá mě to. Nesmíme se uzavírat sami do sebe. Někteří z nás k tomu mají sklony. Čím více se odkryji, tím se stávám zranitelnějším, ale také zároveň přístupnějším pro druhého. Je důležité se naučit sdílet i svoje pocity. Mohou to být i nejrůznější starosti a strachy. Manželé by se však neměli před sebou stydět o těchto věcech hovořit. Když mluvíme o svých pocitech, v důvěře se odhalujeme druhému. Vyžaduje to čas i určitý rámec. Mnozí muži nosí jakousi masku. Je jim nepříjemné, když mají před svou ženou projevit emoce nebo nějakou slabost (někdy to však může být i u žen).
Apoštol Pavel, který byl sám velmi dobrý komunikátor, vybízí křesťany z Korintu: Pro vás, Korinťané, se otevřela naše ústa a rozšířilo se naše srdce. Nejste tísněni v nás, jste tísněni ve svém nitru. Na oplátku – říkám to jako dětem – rozšiřte i vy svá srdce. (2K 6,11-13) Otevřená ústa skrze rozšířené srdce. Boží touhou pro každé manželství je, aby tvůj partner byl nejlepším přítelem, se kterým můžeš o všem mluvit.
