Rozpoznání jeho hlasu

Rozpoznání jeho hlasu

Jack Deere

 

Věta, která byla v určité situaci slovem poznání, se při dalším opakování stává prázdnou frází. Každý se už setkal s návodem na rychlé zbohatnutí. Chceme získat něco hodnotného, ale bez zaplacení ceny. I za mnoha otázkami po Bohu a jeho cestách se skrývá naděje, že odpověď na hluboké a závažné otázky najdeme v jednoduchých mechanických formulacích. Tedy v něčem, co snadno zvládneme a co můžeme kontrolovat.

 

Po všech konferencích s prorockou službou následují otázky typu: „Jak jsi poznal, že slovo, nebo vidění je od Boha?“ Když v odpovědi zmíním skutečnost, že je to věc riskování a pokoření se, většina lidí se stáhne. Prosím, nevzdávej to. Snad ti pomohou následující rady.

 

Rozpoznání Božího hlasu

 

Jak poznáme, že k nám mluvil Bůh, a ne naše pocity, satan, nebo nátlak okolí? Jak to poznáme, když nemáme potvrzení zázrakem nebo návštěvou anděla? Jakým jiným způsobem nám Bůh může pomoci?

 

Boží hlas a Bible jsou vždy v souladu

 

Všechna osobní zjevení zkoumej Písmem. Mohou být v rozporu s naší interpretací Písma (viz Petrův pohled na jídelníček – Sk 10), ale nesmí být v rozporu s vlastním učením Bible. Bůh nikoho nepokouší tak, aby přestoupil jeho slovo (Jk 1,13).

 

Ale co s oblastmi, které Písmo přesně neupravuje? Máme určitou svobodu ve volbě věřícího partnera, volby a změny zaměstnání, koupě domu, apod. Jak zkoumat vjemy a hlasy, které nás při tom vedou?

 

Když Boží hlas odporuje názoru přátel

 

Rada přátel při určení zdroje zjevení může být důležitá (Př 11,14), ale může mít omezenou hodnotu. Někdy po nás Bůh chce věci, které se druhým zdají nesmyslné. Pavlovi jeho přátelé rozmlouvali cestu do Jeruzaléma (Sk 21,10-12). Boží hlas o cestě a jeho poslání slyšel jen on sám, ne jeho přátelé. Podobnou zkušenost prožila J. Pullingerová, když měla odjet do Hongkongu. Jejímu povolání nikdo nerozuměl a všichni ji odrazovali. Přesto nastoupila na loď a odplula na východ. Tak začala její služba mezi narkomany v Hongkongu.

 

Pokud chceme ujištění, že k nám mluvil Bůh, nestačí naslouchat jen radám přátel. Bůh chce, abychom vynaložili úsilí a naučili se rozeznávat jeho hlas (Iz 11,2-4; J 10,3-4). Proto jsme za slyšení jeho hlasu zodpovědní my, ne naši rádci (1Kr 13,1-32). Přátelé nám mohou pomoci pouze určitým duchovním vhledem či radou.

 

Boží hlas má stále stejný charakter

 

Podívejme se na rozhovory, které vedl Ježíš. Všimněte si, jak mluvil se ženou u studny (J 4,7), bohatým mládencem (Mt 16,19) nebo učedníky. Jeho hlas je klidný a neodsuzuje. Proč by k nám měl mluvit jinak?

 

Jedna žena mi vyprávěla o setkání s mužem, který se vydával za proroka. Objížděl sbory, vyprávěl o své službě a vybíral na ni peníze. Při shromáždění veřejně jmenoval její hříchy a přitom na ni křičel. Tvrdil, že slovo pro ni takto přijal a že se ve skutečnosti na ni zlobí Bůh. Toto zjevení nebylo od Boha, protože ten se svými dětmi jedná jiným způsobem.

 

Duchu svatému bývají často připisovány obžaloby a odsouzení, která působí ďábel (Zj 12,10). Když nám ďábel předhazuje naše hříchy, chce dosáhnout toho, abychom se cítili zatracení a bezcenní. Chce, abychom měli dojem, že takoví jsme byli vždy a že už se nezměníme. Při vyznávání hříchů nám řekne, že to nebylo upřímné a že to stejně uděláme znovu.

 

Když nás usvědčuje Duch svatý, konfrontuje nás s realitou hříchu, ale současně nám dá naději skrze krev Ježíše Krista.

 

Boží hlas přináší dobré ovoce

 

Často se tvrdí, že základní kriterium pravdivosti proroctví je jeho naplnění. Tento náhled plně nesdílím, protože většina proroctví obsahuje prvek eventuality (Jr 18,7-10; Jon 3,4).

 

Nenaplnění předpovědi má minimálně tři příčiny:

1. Bůh nemluvil.
2. Bůh mluvil, ale prorokující neporozuměl času.
3. Bůh mluvil, člověk správně porozuměl, ale reakce ostatních zabránila naplnění.

Někdy k události dojde, aniž Bůh mluvil (Dt 13,1-5). Příčinou mohou být démonské síly, klamání a manipulace mluvčího a náhoda. Proroctví, které neudává čas naplnění, je těžké testovat na naplnění. Na splnění Izajášových slov čekali 700 let (Iz 52,13-53,12). A některá proroctví na své naplnění čekají (Iz 2,1; 63,1-6). Netvrdím, že naplnění není testem proroctví. Říkám pouze, že jím nemusí nutně být.

 

Ježíš mluvil o ovoci (Mt 7,16-18). Pravdivost a naplnění je v dobrém ovoci. Co je od Pána, přinese církvi lásku, radost, pokoj… (Ga 5,22). Ovoce se nedá posoudit hned. To se často týká i proroctví, které neudává přesný čas naplnění.

 

Slova o ovoci proroctví nás vedou k posouzení života a působení člověka. Pokud slyšíme Boží hlas, ponese náš život dobré ovoce. Pokud vyvoláváme nepokoj, závist a rozbroje, je sporné, jestli jsme skutečně slyšeli Boží hlas.

 

Boží hlas se odlišuje od našeho hlasu

 

Podívejme se na Iz 55,8-9: „Mé smýšlení není vaším smýšlením a vaše cesty nejsou mými cestami, praví Hospodin. Jako je vysoko nebe nad zemí, tak jsou mé cesty nad vašimi cestami, tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením.“ Bůh je jiný než my a stále se nacházíme v konfliktu s jeho metodami a perspektivami.

 

Často slýchám argument, že my máme Bibli, která nám popisuje Boží myšlení a cesty. Ale je rozdíl Bibli mít a Bibli rozumět. Např. proroctví o narození Mesiáše. Izajáš měl Bibli (Tóru), když k němu Bůh mluvil. Boží pojetí Bible se může zásadně lišit od toho, co si myslíme. A všechny Boží myšlenky v Bibli zapsané nejsou. Jak to má udělat, když nám je chce zjevit?

 

Testem pro poznání Božího hlasu pro mne může být, že se odlišuje od mého myšlení. Například: jeden muž byl na shromáždění s prorockou službou. Byla vyhlášená sbírka na zaplacení hypotéky ve výši 130 000 dolarů. Slyšel hlas, že má dát 1 000 dolarů. Tyto peníze potřeboval na zaplacení splátky hypotéky na svůj dům, ale pak vypsal šek a vložil do sbírky. Vybralo se více, než bylo potřeba a tak se doma Pána ptal, proč k němu takto mluvil a jestli slyšel správně. Pán mu řekl, že před shromážděním se modlil za to, aby slyšel Boží hlas a že zkoušel, nakolik to myslel vážně. Později dostal i peníze na vlastní splátku.

 

Boží hlas jde lehce přeslechnout

 

Bůh se s námi někdy setkává v situacích, kdy je lehké jej odmítnout. Čekali jsme prince na koni, ale ve chlévě se narodilo dítě. Hledáme ho v solidních biblických textech, ale on se nám zjeví v prchavém snu. V proroctví a vědomostech poznáváme z částky (1K 13,9), ale toužíme mít naprosté jasno.

 

Ptáme se, proč Pán nemluví srozumitelněji. Ale pomohlo by nám to? Naprosto jasně a srozumitelně už toho řekl hodně, ale chceme to skutečně slyšet? Například mluvil o lásce k nepříteli (L 6,27-28). Proč by tedy měl mluvit k těm, kdo ignorují jeho jasné příkazy? Proč má svá tajemství prokazovat církvi, která se navzájem ničí?

 

Za přáním, aby Bůh mluvil srozumitelně není často nic jiného, než naše touha, aby nás vedl pohodlně. Také je možné zaměnit naše a Boží hodnoty a podlehnout iluzi, že všemu rozumíme a že Bůh je náš Pán (i když mu nejsme poddáni).

Přátelství – klíč k rozeznání Božího hlasu

 

Bůh chce mít s námi vztah. Nám ale jde jen o výsledky. On s námi chce mluvit, my chceme, aby dal věci do pořádku. Nevadí mu to, má radost když nám slouží. Ale chce být více, než služebník. Chce být přítel. Přátelství se ale nedá vynutit. Musí se zvolit a pěstovat. Je pro vztah a ne pro výhody. Na druhou stranu, přátelé pro sebe udělají všechno.

 

Pamatujete se na začátek takového přátelství? Možná jste dotyčného chtěli odmítnout, možná jste s ním soupeřili. Ale pak jste na něm uviděli něco, co vás přitahovalo. A dobrovolně jste se rozhodli pro přátelství. Vynucená nebo zmanipulovaná přátelství přestanou dřív, než začnou, protože se stanou břemenem. Přátelství je o lásce a láska musí být dávána dobrovolně (Pís 8,6-7). Pokud se v přátelském vztahu dostaneme pod tlak pouhých povinností, přátelství začíná zmírat.

 

Problém církve je, že Ježíše představuje jako servis. Ukazuje hlavně na to, co všechno pro nás dělá. Ale mnozí se ve vztahu k němu nedostanou za toto stádium. Ale co když v uspokojování našich potřeb „selže“? I tak je hoden naší lásky a uctívání. Ale mnoho křesťanů je tak oslepeno Ježíšovou péčí, že ho nejsou schopni milovat „jen tak“.

 

Bůh nám dává příležitost ukázat opravdovost naší touhy po něm. Promluví k nám v době, kdy se nám to nehodí nebo v prchavém snu. Také jedná neobvykle. Viděli jsme dítě ve stáji a muže na kříži. Všichni to známe z Bible. Ale obsahuje to i princip Božího jednání s lidmi. Musíme si zvyknout na to, že Bůh používá neobvyklé způsoby. Veliké Boží věci často začínají ve stáji a mnohdy vyžadují oběť, která je podle nás nesmyslná a přesahuje naše schopnosti a vydanost.

 

Bůh touží po tom, abychom ho hledali. To, že nám nabízí přátelství, je jedno z největších tajemství vesmíru. Tuto nabídku potřebujeme uchopit a stále usilovat o prohlubování vztahu.

 

Výtah z knihy Jacka Deera: Překvapen Božím hlasem, přeložil Petr Dvořák