Prorocká proklamace pro Prahu

Publikováno: Autor:

Prorocká proklamace pro Prahu

Tomáš Korčák

 

V březnu tohoto roku (17.3.2018) jsme v pražském Domě modliteb IHOP pořádali modlitební akci s manžely Angelou a Steve Bolerovými ze Skotska – proroky, kteří k nám jezdí již od roku 2002. Tito služebníci vstupovali během celého dne do proudu chval a uctívání a tak se vytvářely určité prorocky vedené bloky, které měly svůj vlastní vývoj. Vše bylo zaměřeno na přímluvu za Prahu.

 

Snad nejvíce podnětné bylo vedení k tomu, abychom v malých skupinkách velmi jednoduše a velmi stručně sdíleli, co máme ve svém srdci ohledně Prahy. Stála za tím jednoduchá myšlenka, že když se již několik let za Prahu modlíme, Bůh k nám mluví a každý máme v srdci určité modlitební důrazy, které Pán chce učinit. To je to prorocké, co Bůh do nás znovuzrozených křesťanů, kteří se mu v modlitbě dají k dispozici, vkládá. Často to byly podobné věci, které jsme formulovali do jednoduchých vět a pak se za ně ve skupinkách modlili.

 

Poté jsme tyto jednoduché modlitební předměty napsali na velkou tabuli. Vše muselo být pozitivní podle přesvědčení, že Bůh chce Prahu zachránit a chce jí žehnat. Vytvořili jsme tedy prorocké požehnání. Z hesel jsme vytvořili následující vyznání:

 

Praha bude mít významnou roli pro zjevování a uvolňování Božího srdce v Evropě tím, že budeme lidmi, kteří odpovídají na podněty z Božího srdce. Bůh žehná svůj lid v Praze, aby byl spojený s nebem, aby ho viděl a slyšel, aby byl tím, kdo uvolňuje Boží přítomnost a slávu a chodí v nepřetržitém probuzení se statečnými vidoucími vedoucími. Boží lid, který chodí spolu v jednotě, uvolňuje Boží milost, lásku a život do Prahy.

 

Toto vyznání jsme pak společně proklamovali nad Prahou a jednotlivé části jsme společně zpívali jako novou píseň. Manželé Bolerovi na tomto setkání přímo žádné proroctví nepřinesli (i když by mohli), ale to cenné, co svojí službou jako proroci učinili, bylo, že nám ukázali, že Bůh k nám prorocky hovoří během našich věrných přímluv. Jako proroci z Efeským 4 v druhých uvolňovali prorocké. Mohli nám sami výše vytvořené prorocké vyznání přinést, oni ho však vytáhli z našeho nitra a pospojovali.

 

Dále jsme odpouštěli (buď přímo, nebo zástupně) jednotlivé hříchy Prahy. Do každé negativní oblasti, kterou jsme oslovili, jsme proklamovali požehnání – tedy Boží vůli s touhou Ducha svatého proměňovat každý nepořádek do Božího řádu. Modlitby za Prahu a pražskou církev tedy nesmrděly sírou kritiky a soudů, ale voněly Boží milostí a roztrženým srdcem přímluvců.

 

Již před mnoha lety jsme v našem mělnickém sboru prožili povolání k přímluvě za Prahu. Byli jsme povzbuzeni, když jsme zjistili, že Mělník bylo v minulosti jedno z pěti strážných míst okolo Prahy. Přimlouváme se tedy na našem pravidelné modlitebním setkání a já si dovolím vám přednést čtyři největší modlitební břemena, která za ta léta ohledně Prahy mám (všechny se týkají církve):

 

  1. Modleme se vedoucí v církvi, za jejich manželství, děti, za jednotu se svými spolupracovníky, za jejich povzbuzení a občerstvení. Ať mají Boží moudrost a zjevení. Jestli jsou unavení, vyhořelí, bez nadšení, ať naleznou obnovu skrze Boží přítomnost. Jestli někde dělali hříšné kompromisy nebo měli strach z reakcí lidí, aby učinili pokání a byli obnoveni. A co v duchu vidím? Zdravé, upřímné, nedokonalé, odvážné a nadšené vedoucí, kteří milují Pána a vedou druhé do jejich dědictví!
  2. Modleme se, aby povstala skutečná prorocká služba, která buduje, povzbuzuje, potěšuje a vede k lásce k Ježíši (hlavě i k tělu – církvi!). Kéž povstanou Ageové a Zacharjášové, kteří by stáli při vedoucích a povzbuzovali je, aby naplnili vize přijaté od Pána (viz Ezd 5,1-2). Kéž povstanou Áronové a Chúrové, kteří by podpírali vedoucí v jejich bojích (viz Ex 17,8-16). Kéž je rozeznána falešná prorocká služba, která zastrašuje, odsuzuje, je plná kritiky a pýchy. Kéž je uvolněna božská služba, která dává naději, povzbuzuje k řešení problémů a vede ke svatosti.
  3.  Modleme se za uvolnění ducha modlitby (viz Za 12,10). Žehnám všem modlitebním aktivitám, ať jsou to modlitby ve dvou, či modlitební skupinky, shromáždění, procházky nebo i Dům modlitby 24/7. Vidím církev, která povstává jako dům modlitby a chvály (Davidův stánek – viz: Iz 56,1-8; Sk 15,16-18). Kéž jsou lidé v domě modlitby rozradostněni, kéž jsou plni naděje, víry a ovoce.
  4.  Modleme se za znamení, divy a zázraky skrze Boží lid v Praze. Kéž jsou skrze ruce věřících uzdraveni tisíce nemocných. Kéž je pevnost pýchy, humanismu a rozumářství přemožena skrze moc Boží (viz 1K 2,1-4). Vidím v Praze vyvěrat několik studnic uzdravení. Obyčejní lidé dají prostor neobyčejnému Pánu v nich. Evangelium se bude šířit skrze každého věřícího.

Pražská církev velice potřebuje přímluvu mimopražských, a ti zase velice potřebují přímluvu Pražáků. Tak to chodí v těle a my jsme dohromady Tělem Kristovým. Výhry jedněch jsou výhrami i druhých. Navzájem se potřebujeme, spolu bojujeme a společně budeme také slavit.