Ochranov a Kristus v nás

Dějiny Ochranova (saského Hernnhutu) v 18. století jsou opravdovým skvostem v historii církve. Exulanti z Moravy utíkali před krutým pronásledováním ze stran katolické protireformace. Než zapřít Pána, raději o vše přijít. Našli azyl u hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, kde založili nové městečko. Jejich vydanost, zbožnost a láska k Pánu přinesla dalekosáhlé ovoce.

 

Chtěl bych zdůraznit několik silných rysů tohoto probuzeneckého hnutí obnovené Jednoty bratrské:

• Vydanost Bohu. Pro Krista opustili všechno, aby mohli Kristu svobodně sloužit a vést k němu své potomky. O vše přišli, ale vše měli v Kristu. Proto v pozdějších letech byli ochotni jednoduše zase odejít dál na misii do světa.
• Otevřenost pro Ducha svatého. V počátečních letech měli bratři velké rozepře, ale Bůh odpověděl na vroucí modlitby vedoucích a mocně vylil na celou komunitu Ducha svatého, což byl vstup do nového rozměru života. Duch svatý je sjednotil, naplnil a vedl.
• Řád a jasné vedení. Zinzendorf přeložil řád staré Jednoty bratrské podle vydání Komenského [1], což bylo pro Ochranovské také zásadní. Hlásili se k odkazu staré Jednoty bratrské. Pro některé přistěhovalce byl řád tak přísný, že tam dlouho nevydrželi.
• Modlitební duch. Po dobu 100 let zde probíhala nepřetržitá modlitební stráž. Modlitební zápal byl dokonce i u dětí.
• Misijní zápal. Vydané nádoby byly Pánem mocně používané. Z Ochranova vyšla misie do velkého množství zemí světa. V roce Zinzendorfovy smrti (1760) bylo již vysláno 226 misionářů. S tím se pojí veliká ochota nést pro Pána oběti. Jenom například na Surinamu zemřelo postupně 50 misionářů během prvního roku po svém příjezdu. [2]
• Víra v moc hořčičného semene. Vše velké v Božím království začíná v malém, které můžeme snadno přehlédnout a kterým můžeme pohrdnout. Skrze věrnost v malém roste Boží království (viz Mt 13,31-32).

Voda, chleby, studna, okno a dveře

 

V říjnu 2012 jsme měli v Ochranově výjezd vedoucích našeho sboru. Při časech společných chval a uctívání jsem měl několik vidění. V duchu jsem viděl vodu, chleby, studnu, okno a dveře. Všechna tato vidění souvisí s životem Ochranovských, především však jsou výzvou pro náš dnešní život u nás doma.

 

To první, co jsem vnímal, byla zásadní důležitost vody. V létě toho roku jsem byl na výletě v chorvatském pohoří Paklenice. Teploty dosahovaly k 40°C. Při vstupu do nádherných hor skrze kaňon Malé Paklenice mne oslovila pracovnice přírodního parku a zeptala se mne, jestli mám s sebou dostatek vody. Bez vody by mne do hor nepustila! Později jsem plně pochopil důležitost této otázky. Můj výlet trval více než šest hodin a obsahoval vysoké stoupání a většinu cesty na přímém slunci. Měl jsem tři litry vody a všechnu po cestě vypil. Byla turistická sezóna, ale já v těchto místech potkal pouze jednu rodinu a manželský pár. Téměř celou dobu jsem šel sám nádhernou krajinou. Tolik jsem snad v životě na žádném výletě nevypotil, avšak byl to jeden z mých nejkrásnějších výletů.

 

Proč o tom mluvím? Věřím, že nás Bůh vyzývá, abychom se naučili pít z jeho Ducha. Jsou před námi výzvy, ve kterých bychom neobstáli bez vody. Potřebujeme se naučit na svých cestách poznávat Hospodina a zakoušet jeho svatou přítomnost. Umět chodit v jeho přítomnosti je klíčové pro naši budoucnost. Pít vírou ze studnice života v Kristu je pro každého z nás životně důležité. Učíme se to na skrytém místě v modlitbě a rozjímání nad Božím slovem. Důvěrný vztah s milujícím a milovaným Bohem pak ze skrytého místa vynášíme do svého každodenního života.

 

Dále jsem viděl, jak každý z nás držíme ve svých rukách dva chleby. Každý z nás dostal od Boha svůj díl a je toho dostatek pro tvé okolí. Když v každé ruce držíš chléb, pak nemáš žádnou ruku volnou a tvoje pozornost je tomu plně věnována. Nemáš možnost ani jednou rukou dělat něco jiného. Chléb je ti dán k tvému nasycení a k sycení lidí ve tvém okolí. Neříkej, že je ho málo a že to nestačí. Ve tvém dávání bude chléb rozmnožován, takže ho vždy bude dostatek. Tvoje dávání uvolňuje nebeské zdroje. Nepodceňuj se a začni dávat, co ti již Bůh dal. Jde především o něho samotného a jeho nebeské pokladnice.

 

Dále jsem při uctívání viděl obraz, ve kterém byla studna a za ní okno a dveře. Ptal jsem se Boha, co to znamená. Věřím, že toto je výklad: Můžeme být pouhými pozorovateli, kteří sedí za oknem a pozorují události z pohodlného místa, anebo můžeme vyjít ze dveří a být samotnými aktéry událostí. Jsou různé dveře: dveře do budov, ale i dveře do oblastí, do nových příležitostí a do nových úrovní našeho duchovního života. Bůh nás přivádí před takovéto dveře. Vstoupíš do nich a půjdeš do nových oblastí a zkušeností, anebo se staneš pouhým pozorovatelem (možná výborným teoretikem) za oknem? Souvisí to také se studnou našeho dědictví. Pijme z ní vírou a vyjděme dveřmi do nových od Boha připravených skutků!

 

Tajemství, které je zjeveno jeho svatým

 

Dva roky poté, v květnu 2014 jsem v Ochranově několik dní trávil o samotě. Hledal jsem Pána, modlil se, četl Písmo a dějiny Ochranovských bratří. Procházel jsem významná místa tohoto městečka, o kterých jsem četl. Byl jsem také na hřbitově, kde jsem se zastavoval u hrobů známých osobností tohoto úžasného Božího díla – hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, Christiana Davida a mnoha dalších. Hledal jsem nějaký dotyk Boží, ale nic jsem zde nenacházel. Nic! Až po nějaké době ke mně začal Pán hovořit. Byl to tichý, jemný hlas, který můžete lehce přeslechnout, když nenasloucháte.

 

To, co bylo v Ochranově tak mocného a úžasného, je tajemství, které můžeš zakoušet všude, kde se nacházíš.

 

Apoštol Pavel píše o církvi: Jejím služebníkem jsem se stal podle Boží správy, která mi pro vás byla svěřena, abych naplnil slovo Boží – to tajemství, které bylo od věků a od prvních pokolení ukryté, nyní však bylo zjeveno jeho svatým, kterým Bůh toužil oznámit, jaké je bohatství slávy tohoto tajemství mezi pohany: tím tajemstvím je Kristus ve vás, naděje slávy. Jeho my zvěstujeme napomínajíce každého člověka a vyučujíce každého člověka ve vší moudrosti, abychom každého postavili dokonalého v Kristu. Proto také usilovně pracuji a zápasím v souladu s jeho působením, které je ve mně mocné. (Ko 1,25-29)

 

Zde v Ochranově nacházíme úžasné duchovní dědictví, modlitby a povzbuzující příklad. Byla zde vykopána krásná duchovní studnice, avšak všechny duchovní studnice vyvěrají z Krista. Stejný Kristus, který je v tobě, byl i v Ochranovských. Potřebujeme toto dějinné povzbuzení, avšak musí nás vést ke Kristu v našem srdci a domově dnes. Nemusíš jezdit do Ochranova, abys zakusil Ducha svatého. Nemusíš na místech probuzení stavět žádné náboženské kapličky. Tak to chtěl učinit apoštol Petr na Hoře proměnění a Písmo říká, že nevěděl, co mluví (viz L 9,33).

 

Studujme probuzení, čtěme životopisy různých Božích mužů a žen. Pokud však dějinné události, služby, služebníci, konference či akce nevedou k prožívání Krista v našem každodenním životě v místě, kde žijeme, pak jsou to jen náboženské kapličky a pomníky. Znovu říkám: Čtěte a zajímejte se o takováto probuzení. Všechno tato povzbuzení nás však mají dnes vést do větší zamilovanosti do Krista, která se projeví naší vydaností a poslušností.

 

Hledej a poznávej toto tajemství, o kterém píše apoštol Pavel. Bůh ho chce zjevit svým svatým. Je to Kristus v nás. Kristus přebývá v domě z lidských bytostí. Jak se v tobě specificky projevuje? Je úkolem každého z nás, abychom to nalezli a do toho vstoupili. Nechci být Kristiánem Davidem ani Ludvíkem Zinzendorfem ani Reinhardem Bonnkem. Jistě chci se od nich učit a mám se co od nich učit. Především chci však být plně tím, co Pán dělá ve mně.

 

Líbí se mi Ochranov a jeho dějiny. Vezmi z míst probuzení domů povzbuzení. Pán však chce zjevit svoji slávu i v tvojí rodině, práci a životě. A to i uprostřed těch nejhorších okolností a podmínek. Například, kdy Bůh v Mojžíšově životě zjevoval svoji slávu? Často to bylo uprostřed strašných okolností vzpoury, reptání a svévole Izraelců. Buď povzbuzen nést Pána probuzení do doby a do místa, ve kterém žiješ. Nezalekni se žádných okolností. Kristus je v nás, naděje slávy!

 

[1] Od Komenského vydaný Řád Jednoty ke stažení zde: http://www.rodon.cz/admin/files/ModuleKniha/378-Jednota-Bratrsk-i.pdf [2] Více: Dana Skydánková: První století dějin misie Jednoty bratrské, bakalářská práce HIBU, 1998; https://muhaz.org/prvn-stolet-djin-misie-jednoty-bratrsk-dana-skydnkov-podkovn.html

 

Tomáš Korčák, Ochranov, 7. 5. 2023