Marnost, rozptýlení a smysl života aneb Bůh Blaise Pascala

Před čtyřmi sty lety (19. června 1623) se narodil geniální francouzský matematik, fyzik, filozof i teolog Blaise Pascal. Myslím, že je dnes tak trochu pozapomenutý, nezaznamenal jsem žádné připomenutí jeho výročí. Již jako jedenáctiletý chlapec napsal studii o zvucích, v šestnácti napsal Pojednání o kuželosečkách, v devatenácti zkonstruoval mechanický kalkulátor, ve dvaceti čtyřech zkontroloval a vylepšil Torricelliho fyzikální experimenty. Dále se mimo jiné zabýval šířením tlaku v kapalinách, kde formuloval pro hydrauliku zásadní tzv. Pascalův zákon: Tlak v kapalině se šíří všemi směry stejně. Proto se na jeho počest jednotka tlaku nazývá Pascal.

 

Přes všechny tyto úspěchy zažíval prázdnotu v duši, až ve věku 31 let zažil velmi silné setkání s živým Bohem. Poté si zapsal: „Oheň. Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův. Ne Bůh filozofů a učenců. Jistota. Jistota. Přesvědčení. Radost. Pokoj. Bůh Ježíše Krista.“ Později začal psát své nejslavnější dílo – obranu křesťanské víry, která však nebyla dokončena, protože zemřel již ve 39. letech. Ale mnohé jeho poznámky plné důmyslných myšlenek byly posmrtně zveřejněny pod názvem „Myšlenky“. [1]

 

Chtěl bych v tomto článku citovat Pascala, který se v mnoha svých myšlenkách zabýval marností a rozptýlením, které nabízí tento svět a kterým odvádí od hledání skutečného smyslu a zdroje našeho života. Myslím, že to je zcela příznačné a aktuální i v dnešní době.

 

„Jediné, co nám v našich bědách poskytuje útěchu, je rozptýlení, a přitom je samo naší bídou největší. Vždyť právě rozptýlení je to, co nám nejvíc brání myslet na sebe, a z něho pochází, že na sebe bezděčně přivoláváme zkázu. Nebýt jeho, zmocnila by se nás nuda a ta by nás pobízela hledat spolehlivější cestu, jak bídě uniknout. Jenomže rozptýlení nás upoutá a neznatelně nás vede k smrti. Ženeme se bezstarostně do propasti, když jsme si napřed dali něco před oči, aby ji nebylo vidět. Kdo nevidí prázdnotu světa, musí být sám notně prázdný.“ [2]

 

Najít spolehlivou cestu z morální bídy, sebespravedlnosti a prázdnoty našeho života můžeme najít v našem zastavení se a obrácení k Ježíši Kristu. Místo rozptýlení potřebujeme zacílení. Dnešní extrémní rozptýlení skrze množství vjemů, informací, médií a sociálních sítí odvádí od životodárného zaměření na původce a zdroj života v Ježíši Kristu. K tomu též vede všechen rozptylující zábavní průmysl. Proč jsou dnešní lidé tak unaveni, když mají tolik volného času a zábavy ve srovnání s jejich předky? Rozptýlení totiž velmi unavuje!

 

Měj odvahu si položit následující otázky a vyvoď pak z nich praktické důsledky:

• Co mne rozptyluje a odvádí od zdroje života?
• Co mne zaciluje a přivádí ke zdroji života?

Podobně ve 13. století napsal Johannes Eckhart: „Chce-li tvé oko všechno vidět, tvé ucho všechno slyšet a tvé srdce všechno prožít, tvoje duše se nevyhnutelně roztříští a rozptýlí do všech těchto věcí.“ [3]

 

Tento soustředěný pohled popisuje apoštol Hebrejům 12,2 takto: Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. (Petrů) Pojďme od rozptýlení vším nepodstatným a bezcenným k zacílení a soustředění na to, co je pro nás skutečně podstatné a drahé. Již nebudeme roztříštěni, ale nalezneme sami sebe ve svém Stvořiteli a Zachránci.

 

Proto každý z nás tolik potřebuje pravidelně přicházet na skryté místo, kde je sám se svým Bohem a kde zavře dveře před každým rozptýlením (někdy to znamená vypnout mobil). Ježíš nás k tomu vyzývá následovně: Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně. (Mt 6,6) Skryté místo může být místem soukromí ve tvém obydlí ale třeba i v přírodě při procházkách o samotě. [4]

 

Spolehlivá cesta, jak uniknout bídě a prázdnotě světa, je v nalezení a rozvíjení důvěrného vztahu s Bohem. Poznáváme milujícího nebeského Otce a jeho Syna, našeho Zachránce. Čím více ho známe, tím více ho milujeme a tím více jsme na něho zaměřeni, a tak odoláváme únavnému a prázdnému rozptýlení.

 

[1] Více o Blaise Pascalovi článek Ignace Demaerela https://ignacedemaerel.be/400-jaar-blaise-pascal-19-juni-1623-een-vergeten-genie/ [2] Pascal Blaise: Myšlenky, Praha, Odeon, 1973, s. 146-147. [3] Le Fébure du Bus Maximilien: Chvála odpočinku, Uhřice, Doron, 2023, s. 61. [4] Více o skrytém místě naleznete v knize: Franz Lippi & Harvey Boyd & Tomáš Korčák: Skryté místo, Mělník, Juda, 2017.

 

Tomáš Korčák, 2023