Dvacet “mohu” úspěchu
- Proč bych říkal, že nemohu, když Bible říká, že všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu (Fp 4,13)?
- Proč bych měl mít nedostatek, když vím, že mi Bůh dá všechno, co potřebuji, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši (Fp 4,19)?
- Proč bych se měl bát, když Bible říká, že Bůh mi nedal ducha strachu, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy (2Tm 1,7)?
- Proč by mi měla chybět víra k splnění mého povolání, když vím, že mi Bůh dal moji míru víry (Ř 12,3)?
- Proč bych měl být slabý, když Bible říká, že Hospodin je síla mého života a že budu pevný a budu jednat, protože znám Boha (Ž 27,1 K; Da 11,32)?
- Proč bych měl satanovi umožňovat nadvládu nad svým životem, když ten, který je ve mně, je větší než ten, který je ve světě (1J 4,4)?
- Proč bych měl přijímat porážku, když Bible říká, že Bůh mě vždy vede v triumfálním průvodu (2K 2,14)?
- Proč by mi měla chybět moudrost, když se mi Kristus stal moudrostí od Boha a když budu Boha o moudrost prosit, štědře mi ji dá (1K 1,30; Jk 1,5 KMS)?
- Proč bych měl být sklíčený, když se mohu rozpomínat na Boží milosrdenství, slitování a věrnost a mít naději (Pl 3,21-23)?
- Proč bych si měl dělat starosti a trápit se, když mohu všechnu svou starost vložit na Krista, kterému na mně záleží (1Pt 5,7)?
- Proč bych kdy měl být v otroctví, když vím, že kde je Duch Páně, tam je svoboda (2K 3,17)?
- Proč bych se měl cítit odsouzený, když Bible říká, že nejsem odsouzen, protože jsem v Kristu (Ř 8,1)?
- Proč bych se měl cítit sám, když Ježíš řekl, že bude vždycky se mnou a že mě nikdy neopustí ani se mě nezřekne (Mt 28,20; Žd 13,5)?
- Proč bych se měl cítit jako prokletý nebo jako oběť nešťastné náhody, když Bible říká, že Kristus mě vykoupil z kletby zákona, abych mohl přijmout jeho Ducha (Ga 3,13-14)?
- Proč bych měl být nespokojený, když se podobně jako apoštol Pavel mohu učit být spokojený za všech okolností (Fp 4,11)?
- Proč bych si měl připadat bezcenný, když se Kristus kvůli mně stal hříchem, abych se v něm mohl stát Boží spravedlností (2K 5,21 KMS)?
- Proč bych měl trpět pocity, že mě někdo pronásleduje, když vím, že když je Bůh se mnou, nikdo nemůže být proti mně (Ř 8,31)?
- Proč bych měl být zmatený, když Bůh je původcem pokoje a skrze svého Ducha, který ve mně přebývá, mi dává poznání (1K 14,33; 2,12)?
- Proč bych si mněl připadat jako budižkničemu, když skrze Krista ve všem vítězím (Ř 8,37)?
- Proč bych se měl nechat znepokojovat tíhou života, když mohu přijímat odvahu z vědomí, že Ježíš přemohl svět a jeho soužení (J 16,33)?
(z knihy Neil T. Andersona: Vítězství nad temnotou)