Vždycky jsem věřila, že je „něco“ mezi nebem a zemí
„Můžeme dát pokřtít vašeho prvorozeného syna?“ zeptala se mne manželova maminka. Nevadilo mi to, ale hlavně mi to nic neříkalo. „Jak můžete věřit něčemu, na co si nemůžete sáhnout?“ ptala jsem se. Byla jsem vychovávaná ryze materialisticky, Boha jsem ke svému životu nepotřebovala. Vždycky jsem věřila, že je „něco“ mezi nebem a zemí, ale Bůh to určitě není!
Když jsem dospívala, hodně jsem přemýšlela a diskutovala se svým otcem o všem, co mne zajímalo. Chtěla jsem také zjistit, co je napsáno v Bibli, ale nikde jsem ji nesehnala. Můj život byl normální, točil se okolo mé rodiny, kde jsem měla své štěstí a bezpečí. Boha jsem nikdy nehledala a ve svém životě jsem ho nepostrádala.
Teprve když se začal hroutit vztah s mým manželem, začala jsem „něco“ hledat. Bylo to právě po sametové revoluci, kdy do naší země vtrhlo takřka všechno. Mne zaujala východní medicína, scientologie, jóga, makrobiotika, parapsychologie. Můj život však stále zůstával prázdný. Pak jsem se setkala i s křesťany. Vyprávěli o živém Bohu, který i v dnešní době dělá zázraky v životech lidí. Říkali, že k Bohu vede pouze jediná cesta, a tou je Ježíš! Co si Boha takhle vyzkoušet, je-li pravda, o čem mluví?
Do našeho města tehdy přijel mezinárodní tým křesťanů, kteří zpívali, mluvili o Ježíši a hlavně se modlili za nemocné. „Ať ten jejich Bůh uzdraví ekzém mému synovi!“ Vzala jsem ho na setkání s těmito lidmi. Tehdy jsem zažila svůj první zázrak v životě. Po písničkách a životních příbězích začaly modlitby za nemocné. Při modlitbách se mne Bůh dotkl a na místě jsem byla uzdravena ze špatného slyšení! Od této zkušenosti nemám nejmenší pochybnost o Boží existenci. Ihned jsem spontánně děkovala Bohu za uzdravení a byla svědkem dalšího zázraku. Děvče, které chodilo o francouzských holích a mělo jít na operaci s kolenem, odešlo bez berlí a bez bolestí! Něco úžasného! Uvěřila jsem i v uzdravení svého syna. A skutečně, do půl roku ekzém zmizel bez jakékoli léčby, jen jsme se za to modlili.
Byla jsem nadšená a cítila potřebu chodit mezi křesťany. Znovu jsem toužila zakusit tu božskou atmosféru. Ale cítila jsem, jak mne hřích jakýmsi způsobem odděluje od Boha. Proto jsem jednoho dne poprosila Ježíše, aby mi mé hříchy odpustil a vešel do mého srdce.
To byl zásadní krok, který změnil můj život. Od tohoto okamžiku se začal můj život proměňovat. Protože jsem začala číst Bibli, postupně se měnil žebříček hodnot a cítila jsem, jak si potřebuji udržet svoji čistotu před Bohem. Bůh je skutečně svatý a před jeho očima neskryji žádný hřích. V jeho přítomnosti prožívám lásku a bezpečí. Byla jsem naplněna úžasnou radostí a měla jsem neustálou potřebu všem kolem sebe vyprávět o Ježíši a Boží záchraně v NĚM!
Život s Ježíšem je úžasné dobrodružství. Raduji se z každého dne s ním! Je to život bez trápení, úzkosti, depresí a strachu z příštího dne. Jsem si naprosto jistá spolehlivostí a pravdivostí Božího slova, Bible, které věřím.
