Je to čest pro všechny jeho věrné!
Je to čest pro všechny jeho věrné!
Tomáš Korčák
Při uctívání na modlitebním setkání (7.11.2011) jsem viděl, jako kdybych byl ve válečné vřavě, seděl na koni a bojoval mečem. Nebyly však ve mně naprosto žádné stopy strachu, ale naopak smělost, odvaha a až určitá rozšafnost. Vzpomněl jsem si na slovo z Písma: bitvou veselou bojovati bude proti němu (Iz 30,32 KP). V této smělosti a jistotě úderu nebyla žádná lehkomyslnost a nerozvážnost. V mém bojování byla obsažena moudrost a bylo zápaseno řádně podle pravidel (2Tm 2,5).
Po skončení vítězného zápasu jsem viděl několik lidí procházet osvobozenou a pokojnou krajinou jako Sedm statečných. Krajina a lid byli osvobozeni od stále drancujících bídáků, kteří okrádali a zabíjeli (viz J 10,10). Ti stateční však byli v plném počtu beze ztrát a kráčeli s vědomím, že jsou další bitvy před nimi.
Musel jsem přemýšlet nad starozákonními bitvami, které nám jsou plastickým příkladem bitev novozákonních, kdy nebojujeme proti lidem, ale proti duchovním mocnostem (viz Ef 6,12). Přemýšlel jsem nad bratrovražednými bitvami v knize Soudců, kdy bylo mnoho ztrát na životech, ale i nad několika bitvami, kdy Izraelci neměli žádné ztráty a v boji zvítězili nad svými nepřáteli. Bylo jistě za tím Boží vedení a moudrost a bojování podle Božího řádu Božími zbraněmi v plné Boží zbroji (viz Ef 6,10-18). Nezáleželo na početní převaze, ale na Hospodinu, který vysvobozuje. Zápas je společný a neobstojí v něm nezávislí a svévolní lidé. Spojuje nás Boží bázeň, v uctívání vidíme Boží velikost a převahu. Studujme, co způsobovalo ztráty v bitvách popsaných v Písmu. Je to napsáno k našemu poučení (viz Ř 15,4).
Mezi statečnými bojovníky byly přátelské vztahy, upřímnost, důvěra a rozhodnost bojovat jeden za druhého. Na nic si před sebou nehráli, měli společné úkoly, za kterými šli – osvobozovat zemi a šířit Království. Měli plné vědomí závislosti na Hospodinu, neboť vedení, moudrost, strategie, zbroj, zbraně, meč a síla byly Boží. Jejich hrdost na Hospodina a radost z ovoce zápasu je motivovala do dalších bitev. Vykonali soud nad nepřáteli, jak byl v Písmu zapsán. Je to čest pro všechny jeho věrné. (Ž 149,5)