Probuzení mládeže
Tvůj lid přijde dobrovolně v den tvého vojska v důstojné svatosti. Tvá mládež ti bude rosou z lůna úsvitu. (Ž 110,3)
Mládenci i panny, staří i mladí, ať chválí Hospodinovo jméno. (Ž 148,12-13)
Potom se stane, že vyleji svého Ducha na každé tělo. Vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny a vaši mládenci budou mít vidění. (Jl 3,1) I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. (Sk 2,17)
Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva, abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ. (Dt 30,6)
Tys má naděje, Panovníku Hospodine; od mládí mám k tobě důvěru. O tebe se opírám od mateřského lůna; od života matky sis mě oddělil. Budu tě ustavičně chválit. (Ž 71,5-6)
Bože, vyučoval jsi mě od mého mládí, doposud zvěstuji tvé divy. Bože, neopouštěj mě ani ve stáří, v šedinách, dokud neoznámím tvou moc (h.: paži) své generaci a tvé mocné činy všem, kteří přijdou. (Ž 71,17)
Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, plod lůna je mzda. Jako šípy v ruce hrdiny jsou synové zrození v mládí. Blahoslavený je muž, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně mluvit s nepřáteli. (Ž 127,3-5)
Naši synové ať jsou ve svém mládí jak vzrostlé štěpy, naše dcery jako vytesané rohové kvádry (n.: sloupy), jako u chrámu. (Ž 144,12)
Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Dříve, nežli jsem tě utvořil v nitru, znal jsem tě a dříve, nežli jsi vyšel z lůna matky, posvětil jsem tě a dal jsem tě za proroka národům. Řekl jsem: Ach, Panovníku Hospodine, podívej, neumím mluvit, vždyť jsem jen mládenec. Hospodin mi řekl: Neříkej, jsem jen mládenec, ale ke všem, ke kterým tě pošlu, jdi a vše, co ti přikáži, mluv. Neboj se jich, protože já jsem s tebou, abych tě vysvobodil, je Hospodinův výrok. Pak Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst. Hospodin mi řekl: Hle, dal jsem svoje slova do tvých úst. Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a nad královstvími, abys vyvracel a ničil, hubil a bořil, abys budoval a sázel. (Jr 1,4-10)
Copak i nyní ke mně nevoláš: Můj otče, ty jsi důvěrník mého mládí! (Jr 3,4) [ČEP: Což ani teď ke mně nezvoláš: »Můj Otče, tys byl vůdce mého mládí«? KP: Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?]
Vždyť já znám myšlenky, které o vás zamýšlím, je Hospodinův výrok. Myšlenky o pokoji a ne o zlu, abych vám dal budoucnost (nebo: potomstvo) a naději. (Jr 29,11) Je naděje pro tvoji budoucnost (nebo: tvoje potomstvo), je Hospodinův výrok. (Jr 31,17)
Přijdou a budou radostně volat na sijónské výšině. Budou zářit nad Hospodinovou dobrotou, nad obilím, novým vínem a olejem, nad mláďaty bravu a skotu. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada a nebudou už déle strádat. Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost. (Jr 31,12-13)
Když byl Izrael mládencem, zamiloval jsem si ho, z Egypta jsem povolal svého syna. (Oz 11,1)
Ustanovil jsem z vašich synů proroky a z vašich mládenců nazíry. Nebo to tak není, synové Izraele? je Hospodinův výrok. Ale vy jste dávali nazírům pít víno a prorokům jste přikazovali: Neprorokujte! (Am 2,11-12)
Hospodin zástupů jim bude štítem a oni budou jíst a pošlapou praky na vrhání kamenů. Budou pít a burácet jako po vínu, budou plní jako obětní miska, jako rohy oltáře. Hospodin, jejich Bůh, je zachrání v onen den jako ovce svého lidu. Budou jako drahokamy v koruně, budou zářit v jeho zemi. Neboť jaká je jeho dobrota a jaká jeho krása! Obilí dá vzrůst mládencům a nové víno pannám. (Za 9,15-17) [ČEP: Působí, že mládenci prospívají jako obilí a panny jako mošt. B21: Mládenci jako klasy plní sil, panny jak víno kypící!]
Nikdo ať tebou nepohrdá pro tvé mládí, ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, v Duchu, ve víře, v čistotě. (1Tm 4,12; srov.: 1K 16,10-11; Tt 2,15; Mt 18,10)
Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno. Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; píšu vám, mládenci, že jste přemohli toho Zlého. Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého. (1J 2,12-14) Okrasou mládenců je jejich síla, ozdoba starců šediny. (Př 20,29)
Ale nyní slyš, Jákobe, můj otroku, a Izraeli, jehož jsem vyvolil: Toto praví Hospodin, který tě učinil, který tě formoval od lůna matky a bude ti pomáhat: Neboj se, můj otroku Jákobe, a Ješúrúne, jehož jsem vyvolil, neboť vyleji vody na žíznivého a bystřiny na suchou zemi; vyleji svého Ducha na tvé potomstvo, své požehnání na tvé potomky (doslova: výhonky). A budou vzcházet mezi trávou (nebo: uprostřed trávy) jako topoly u tekoucí vody. Tento řekne: Jsem Hospodinův. A tenhle se nazve jménem Jákobovým. Tento napíše na svou ruku: Hospodinův a jako titul si dá jméno Izrael. (Iz 44,1-5)
Protože se rozhojníš napravo i nalevo a tvé potomstvo zdědí národy a osídlí zpustošená města. (Iz 54,3)
Všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky a hojný bude pokoj tvých synů. (Iz 54,13)
Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují odvěké trosky, upevníš základy, které trvaly z generace na generaci (nebo: starobylé základy; základy mnoha generací). A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k obydlím (doslova: aby se tam dalo bydlet). (Iz 58,12)
Jejich potomstvo bude známé mezi národy a jejich potomci uprostřed lidí. Všichni, kdo je uvidí, uznají, že oni jsou potomstvem, které požehnal Hospodin. (Iz 61,9)
