Úsvit z výsosti

Publikováno: Autor:

Úsvit z výsosti

Tomáš Korčák

 

Zachariáš naplněn Duchem Svatým prorocky promluvil nad svým synem Janem (později Křtitelem): A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty, aby dal jeho lidu poznání záchrany v odpuštění jejich hříchů, pro milosrdný soucit našeho Boha, v němž nás navštíví Úsvit z výsosti (Žilka: z výsosti slunce vycházející; Pavlík: rozbřesk z výsosti), aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje. (L 1,76-79)

 

Ježíš je zde nazván jako Úsvit z výsosti. On nás již navštívil – tedy všude přináší osvícení, světlo, povzbuzení, naději, vyvedení ze vší temnoty a pasivity. Přináší úsvit do našich životů, rozvinutí, rozpuk, růst, uvolnění, svobodu a otevření všeho, co bylo v nás pro hřích a temnotu uzavřené. Všechny stíny utíkají před světlem Pánovy přítomnosti.

 

Jeho přítomnost je jako rosa svítání, zemi mrtvých s ní zavlažíš! (Iz 26,19 B21) Světlo Úsvitu z výsosti přemáhá smrt, nemoci, rakoviny… Celá území, dříve známá temnotou smrti, budou nyní známá Božím životodárným jednáním. Lidé už nebudou pasivně sedět spoutáni strachem a temnotou a užírat se, ale rozvinou se do plnosti Božího potenciálu a kreativity (viz Kaz 4,5). Důvěrný, láskyplný vztah Ženicha a nevěsty způsobuje, že nejen Ženich, ale i nevěsta hledí a září jako úsvit (viz Pís 6,10).

 

Nejen v zakoušené Boží přítomnosti je úsvit, ale i v Duchem svatým oživeném Božím slovu (viz Iz 8,20). Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. (Ž 119,130 ČEP) Všechna zaslíbení, která vírou držíme, mají moc způsobit průlomový úsvit či rozbřesk. A máme ještě pevnější prorocké slovo. Dobře činíte, že se ho držíte jako světla, které svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka nevzejde ve vašich srdcích. (2P 1,19)

 

Zjevení Krista je tím nejdůležitějším, co v nadcházející době přichází. To nás uvádí na správnou cestu, která přináší pokoj a odpočinek. Zjevení vede ke krokům a konkrétnímu jednání. Zjevení nás vede na cestu. Nejde jen o správné myšlení, ale o to, abychom chodili v Božím povolání a pro každého z nás specifickém záměru. Též celé sbory objeví a naplní své společné specifické záměry Boží. Stezka spravedlivých je jako záře úsvitu, září víc a víc, až do bílého dne. (Př 4,18)

 

Čím více poznáváme Ježíše jako Úsvit z výsosti, tím více jsme oblékáni mocí z výsosti (viz L 24,49). Výsost jsou Nebesa a plnost všeho dobrého před Boží tváří. Moc Boží je uvolněna, když Úsvit z výsosti prozáří všechna naše zklamání, prohry a porážky. Zármutek z minulosti nám již nesmí krást radost z Boží přítomnosti a radostné očekávání na Boží jednání v budoucnosti. Je čas plakat a čas se smát, čas naříkat a čas poskakovat. (Kaz 3,4)

 

Klíčovým slovem pro nás v této době je Žalm 110, který je často citován v Novém zákoně (Mt 22,43-44; Mk 12,36; L 20,42-43; Sk 2,34-35; Heb 1,13; Heb 10,12-13; 1K 15,22-28; srov.: Ef 1,20-23; 1Pt 3,22). Rozjímejte nad tímto žalmem a proste Ducha svatého o zjevení.

 

Davidův žalm. Výrok Hospodinův mému pánu: Usedni po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou. Tvé mocné žezlo vyšle Hospodin ze Sijónu: Panuj uprostřed svých nepřátel! Tvůj lid přijde dobrovolně v den tvého vojska v důstojné svatosti. Tvá mládež ti bude rosou z lůna úsvitu. Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky na způsob Malkísedeka. Panovník po tvé pravici srazí v den svého hněvu krále. Bude soudit národy, naplní vše mrtvými těly, srazí hlavu nad velkou zemí. Napije se z potoka na cestě, proto zvedne hlavu. (Ž 110,1-7)

 

O Kristu je řečeno: On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží, a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. (Heb 10,12-13) Jakým způsobem budou nepřátelé podmaněni? Pán vyšle své mocné žezlo ze Sijónu, což je obraz církve (viz Heb 12,22-23). Žezlem moci je církev, která je plně ztotožněna s Kristem a vědoma si svého postavení uplatňuje Kristovu vládu a autoritu. Pán nám přikazuje: Panuj uprostřed svých nepřátel!

 

Následuje úžasné povolání jeho armády, která bude mít zvláště následující charakteristiky:

  • lidé v ní budou mít poslušného a dobrovolného ducha,
  • jejich okrasou bude svatost,
  • prvním ovocem duchovních bojů bude mládež, která se poté také stane mocnou součástí této armády posledních dnů.

Podívejme se na různé překlady Ž 110,3:

  • Tvůj lid přijde dobrovolně v den, kdy pohotovost svoláš; v nádheře svatyně (svatosti; svatých) jak rosa z lůna úsvitu se objeví tvé mužstvo. (ČEP)
  • Tvůj lid je velmi ochotný v den tvé síly (statečnosti; válečné výpravy) v posvátném skvělém šatě; z lůna jitřenky ti povstává rosa tvé mládeže. (Bogner)
  • Ľud tvoj je samá ochota v deň, keď povedieš svoje vojsko. Taká je tvoja mládež v svätej ozdobe ako rosa z lona rannej zory. (Slovenský ekumenický překlad)
  • Tvůj lid bude přeochotný v den tvé vojenské síly; v svaté nádheře máš rosu z dělohy jitřní záře, svou mládež. (Pavlík)

Tvá mládež ti bude rosou z lůna úsvitu. Ježíš jako Úsvit z výsosti zde zaslibuje zvláště probuzení mezi mládeží. Přicházející probuzení vroucí lásky k Ježíši vypůsobí úsvit v temnotách a stínech zklamání, únavy a porážek. Jedním z hlavních výsledků bude porození probuzení mládeže. To je i výzvou k našim modlitbám. Co tedy můžeš udělat pro toto probuzení? Rozvíjet vroucí, důvěrný vztah s Ježíšem a přimlouvat se!

 

Pokud mládež bude ctít svoje rodiče, dostanou se mnohem dále než jejich nedokonalí rodiče. Pokud za své rodiče vděční nebudou, jsou odsouzeni k opakování jejich chyb a k opětnému hledání toho, co jejich rodiče již našli. Proto se modleme i za tuto kulturu cti v našich rodinách a církvích. Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův – tedy Bůh propojených generací – chce v církvi zlomit kletbu přehnaného individualismu západního světa.

 

Následují některá další zaslíbení o probuzení mládeže:

  • Všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky a hojný bude pokoj tvých synů. (Iz 54,13)
  • Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva, abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ. (Dt 30,6)
  • Toto praví Hospodin, který tě učinil, který tě formoval od lůna matky a bude ti pomáhat: Neboj se, můj otroku Jákobe, a Ješúrúne, jehož jsem vyvolil, neboť vyleji vody na žíznivého a bystřiny na suchou zemi; vyleji svého Ducha na tvé potomstvo, své požehnání na tvé potomky. A budou vzcházet mezi trávou jako topoly u tekoucí vody. (Iz 44,2-4)
  • Potom se stane, že vyleji svého Ducha na každé tělo. Vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny a vaši mládenci budou mít vidění. (Jl 3,1)
  • I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. (Sk 2,17)
  • Tak je Hospodin, jejich Bůh, v onen den zachrání, stádečko svého lidu. Jako drahokamy v čelence budou zářit nad jeho zemí. Jaká je jeho dobrota, jaká je jeho krása! Působí, že mládenci prospívají jako obilí a panny jako mošt. (Za 9,16-17 ČEP)
  • Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, plod lůna je mzda. Jako šípy v ruce hrdiny jsou synové zrození v mládí. Blahoslavený je muž, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně mluvit s nepřáteli. (Ž 127,3-5)
  • Tvé potomstvo zdědí národy a osídlí zpustošená města. (Iz 54,3)
  • Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují odvěké trosky, upevníš základy, které trvaly z generace na generaci (nebo: starobylé základy; základy mnoha generací). A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k obydlím (doslova: aby se tam dalo bydlet). (Iz 58,12)
  • Jejich potomstvo bude známé mezi národy a jejich potomci uprostřed lidí. Všichni, kdo je uvidí, uznají, že oni jsou potomstvem, které požehnal Hospodin. (Iz 61,9)

Naše budoucnost je v našem potomstvu. Je naděje pro tvoji budoucnost (nebo: tvoje potomstvo), je Hospodinův výrok. (Jr 31,17) Proto uctívej Ježíše Krista jako Úsvit z výsosti!