Věřit může být nebezpečné

Publikováno: Autor:

Věřit může být nebezpečné

Lucie Vlasáková

 

Pronásledování křesťanů ve světě narůstá

 

„Komunistická strana se mladé lidi snaží přesvědčit, že křesťanství je cizí náboženství, nástroj západních mocností, kterým se snaží do Číny proniknout. Školám bylo nařízeno to dětem vysvětlit,“ píše ve svém nejnovějším přehledu 50 zemí, kde jsou křesťané nejvíce pronásledováni, organizace Open Doors. Problémy čínských křesťanů mohou být nám Čechům až nepříjemně povědomé – některé aspekty tamního náboženského pronásledování nápadně připomínají situaci českých křesťanů ještě před 40 lety. Avšak Číňané jsou v mnohem obtížnější situaci – dnes má totiž tamní totalitní vláda k dispozici nejmodernější technologické výdobytky. Ty znamenají větší ohrožení nejen pro čínské občany, ale i pro obyvatele dalších totalitních států.

 

Přestože se Čína v žebříčku „World Watch List“ pro rok 2020 umístila „až“ na 23. příčce, ředitel Open Doors USA David Curry ji považuje za největší hrozbu pro křesťany vůbec. „Představte si systém, ve kterém každý občan dostane 2000 bodů a pokaždé, když udělá něco, co se vládě nelíbí, mu nějaké body strhnou. Časem vám omezí cestování, vaše děti se nedostanou na nejlepší školy. Body ztrácíte už jen za to, že vezmete své děti do kostela,“ popisuje situaci v Číně Curry. Při své poslední návštěvě Číny si všiml, že ho všude sledují kamery, a nemohl si být jistý ani tím, zda není ve svém hotelovém pokoji odposloucháván.

 

V zemi žije odhadem 97 milionů křesťanů a sleduje je na 415 milionů kamer – a toto číslo v budoucnu jistě poroste. Dá se navíc předpokládat, že čínské technologie a využití umělé inteligence ke sledování obyvatel se rozšíří i do dalších zemí. Podle Curryho je už Čína prodává do Íránu a snaží se je prodat do Egypta a dalších zemí. Podobný systém na rozpoznávání obličejů plánuje zavést i Indie, která v žebříčku obsadila 10. příčku. Sledování obyvatel a zdokonalování technologií, které to umožňují, jsou prvním výrazným trendem světového pronásledování křesťanů.

 

Když jde o život

 

V subsaharské Africe, kde vláda naopak nezvládá na (ne)pokoj ve vlastní zemi dostatečně dohlížet, řádí skupiny islámských extrémistů. Burkina Faso, kde dříve vládla náboženská tolerance, se z 30. místa posunula na 28. místo v žebříčku a místní křesťané bojují o život. Bylo zde zabito nebo uneseno mnoho katolických kněží i protestantských pastorů s rodinami. Mezi dalšími zeměmi, kterých se islamistické násilí týká, jsou např. Nigérie (12. místo), Středoafrická republika (25. místo), Mali (29. místo) nebo Kamerun (48. místo).

 

Radikální islámská ideologie se šíří i na další místa. Na Šrí Lance o Velikonocích 2019 při útocích na křesťanské kostely a modlitebny zemřelo 250 lidí a přes 500 jich bylo zraněno. Země tak v žebříčku poskočila ze 46. místa na třicáté. V Pákistánu (5. místo) vláda často nechává radikálním skupinám volnou ruku. Podle Open Doors jsou tyto skupiny natolik silné, že zatím nelze očekávat zmírnění tamních zákonů o rouhání, podle nichž byla původně odsouzena k trestu smrti i Asia Bibi. (Celosvětově ostře sledovaný případ ženy, která prý urazila proroka Muhammada a strávila 10 let ve vězení. Její propuštění způsobilo v zemi četné nepokoje.)

 

Téměř devět let trvající občanská válka v Sýrii (11. místo) a roky pokračující konflikt v Iráku (15. místo) nadále devastují tamní křesťanské komunity. V Iráku bylo v roce 2003 1,5 milionu křesťanů, nyní jich je odhadem 200 tisíc. V Sýrii zůstalo z 2,2 milionu křesťanů asi jen 744 tisíc, nedávný turecký vpád do severovýchodní Sýrie přímo zasáhl minimálně 40 tisíc křesťanů.

 

„Jsi ostudou rodiny!“

 

Pronásledování pro víru si však nemusíme představovat jen jako násilí a útlak ze strany státu či militantních skupin obyvatel. Možná ještě těžší je prožívat odmítnutí od vlastní rodiny a komunity. Patnáctiletá indická dívka Tara uvěřila v Ježíše poté, co byla uzdravena a našla u něj vnitřní pokoj, který do té doby neznala. Sice může nadále žít se svou rodinou v jednom domě, avšak nikdo s ní nemluví; nesmí ani do kuchyně, aby svou „nečistou vírou“ něco neznečistila. „Moji rodiče mi řekli: ‚Jsi ostudou rodiny. Naše komunita nás kvůli tvému chození do kostela nesnáší. Buď opustíš Ježíše, nebo zapomeň na vztah s námi‘,“ vzpomíná Tara.

 

Keňanka Esther se narodila do muslimské rodiny. Odmalička ji trápily různé alergie, které po návštěvě a modlitbě pastora odezněly. Tato zkušenost ji přiměla odevzdat život Ježíši. Když se to dozvěděl její manžel, okamžitě se odstěhoval a vzal si i dvě z jejich čtyř dětí. Esther tedy žije se dvěma syny sama v chátrající chatrči na malém kousku neúrodné půdy, který zdědila po otci, a když má příležitost, snaží se pracovat. Dochází ke konfliktům s muslimskými sousedy, kvůli jednomu nedorozumění Esther dokonce strávila několik dnů ve vězení. Přesto vyznává: „Odmítám se vzdát. Já i moje děti nadále důvěřujeme Ježíši…“

 

Počet pronásledovaných pro křesťanskou víru celosvětově rok od roku narůstá. Velkou míru pronásledování v 50 nejhorších zemích světa zažívá 260 milionů křesťanů, což je o šest procent více než loni. Podkladem pro sestavení žebříčku byly údaje z období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Organizace Open Doors nejen sbírá informace a každoročně sestavuje žebříček, ale pronásledovaným křesťanům podle jejich potřeb také pomáhá.

 

10 zemí, kde je nejnebezpečnější následovat Krista

 

  1. Severní Korea
  2. Afghánistán
  3. Somálsko
  4. Libye
  5. Pákistán
  6. Eritrea
  7. Súdán
  8. Jemen
  9. Írán
  10. Indie

 

Žebříček na prvních deseti příčkách je prakticky stejný jako v loňském roce, jen Eritrea a Súdán si vyměnily pozice. Zbytek žebříčku a další informace k němu (v angličtině) lze najít na www.opendoorsusa.org.

 

Jak jim pomoci?

 

  • Modlitbou. Organizace, které pomáhají pronásledovaným křesťanům, mají své webové stránky a různé formy newsletterů či bulletinů s informacemi a podněty k modlitbám. V ČR mezi takové organizace patří např. Hlas mučedníků (www.hlas-mucedniku.cz) nebo NF Nehemia (www.nehemia.cz). Pro pronásledované křesťany je povzbuzením vědomí, že se za ně někdo přimlouvá.
  • Další možností je finanční podpora těchto organizací.
  • Neméně důležitý je tlak na politiky a veřejné představitele. Asia Bibi by zřejmě nebyla propuštěna z pákistánského vězení, kdyby neexistoval tak velký mezinárodní tlak na její propuštění. Jen v Pákistánu jsou nyní na jejím místě desítky dalších vězňů. V našich podmínkách lze zejména apelovat na politiky, aby nezavírali oči před pronásledováním náboženských skupin v Číně. I veřejné demonstrace či petice na podporu čínských žadatelů o azyl měly svou váhu.

 

Článek byl původně publikován v časopise Život víry (ŽV 2020/3, s. 19).

Viz www.zivotviry.cz.