Nebojme se samoty aneb samota není osamělost
NEBOJME SE SAMOTY
aneb samota není osamělost
Tomáš Korčák
Dietrich Bonhoeffer ve své vynikající knize Život v obecenství píše: „Jen když stojíme v obecenství, můžeme být sami, a jen když umíme být sami, můžeme žít v obecenství. Obojí začíná současně, totiž povoláním Ježíše Krista. Kdo chce obecenství bez samoty, ten se řítí do prázdnoty slov a pocitů. Kdo hledá samotu bez obecenství, ten zhyne v propasti ješitnosti, sebezbožňování a zoufalství.“
Prožíváme vynucenou samotu kvůli pandemii koronaviru. Věřím však, že každá situace nám může pomoci k dobrému. Hledejme odpovědi na otázky: Co je podstatné v mém životě? Na čem skutečně záleží? Co mne Bůh v této situaci chce naučit?
Věřím, že jedna z věcí, které se potřebujeme naučit, je prožívání samoty s Bohem, kdy zakoušíme a rozvíjíme důvěrný vztah se svým Stvořitelem a Zachráncem. O samotě pak hledáme Boží tvář, rozjímáme nad texty Písma, uctíváme Pána a nasloucháme jeho hlasu. Náš život tak získává stabilitu uprostřed bouří. Stavíme se na pevný základ, který sice není vidět, ale přesto je tak skutečný.
Právě v této době můžeme prožívat velkou vděčnost za vztahy a společenství. Někdy si uvědomujeme hodnotu věcí, až když nám chybí. Vedle požehnání společenství však potřebujeme poznat i požehnání samoty. Samota s Bohem není osamělost. Osamělost je prokletím dnešní přetechnizované doby. Z osamělosti Bůh vyvádí do společenství a požehnané samoty s ním samotným. Časy o samotě s Bohem jsou základní křesťanskou disciplínou. Umět být sám, slyšet Boha a čerpat z vnitřního pramene je klíčové pro další dny, měsíce a roky. Dobře prožitá samota nás uschopňuje žít ve společenství.
Při těchto časech se nenechte ničím vyrušovat a za každým rozptýlením zavřete dveře (viz Mt 6,6). Takové časy mohou být brzy ráno nebo v noci, když nemůžete spát, nebo přes den na místě soukromí, nebo při procházce v přírodě. Najděte si svoje způsoby. Ježíš je nám v tom příkladem:
- Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven; odešel na opuštěné místo a tam se modlil. (Mk 1:35)
- On se však uchyloval na pustá místa a modlil se. (L 5:16)
- Vyšel na horu, aby se pomodlil. A celou noc strávil v modlitbě Boží. (L 6:12)
Vyhraďte si a naplánujte též speciální dny na hledání Pána. Můžete je spojit s postem. Může to být půlden, den nebo i několik dnů o samotě s Bohem. Zvláště v přechodových dobách nových výzev a životních rozhodnutí je to skutečně zásadní.
Důležitě je, abychom mobily, počítače, televizi, časopisy, domácnost, klábosení… dali stranou a zacílili svůj duchovní zrak na Ježíše (viz He 12,1-3). Mějte při sobě Písmo (případně pomůcky k četbě Písma jako např. konkordanci) a zápisník. „Jezte“ s Duchem svatým Boží slovo. Modlete se déle v jazycích, zpívejte a hrajte (pokud na nějaký hudební nástroj umíte).
Očekávejte, že Pán k vám bude mluvit (viz Abk 2,1-4). Nebojte se delší dobu mlčet a Pánu naslouchat. Král David zpíval ve své písni: Ztišením se sluší tebe chválit, Bože, na Sijónu. (Ž 65,2 ČEP). Možná na začátku budete z klidu a samoty trochu nervózní, ale dříve nebo později vstoupíte do Boží přítomnosti, když ji budete usilovně hledat. Též se pokořujte a budete-li usvědčeni od Ducha svatého z hříchu, učiňte pokání. Vyznávejte Bohu svoji lásku a vydávejte mu všechny oblasti svého života. Buďte si jisti jeho přízní a touhou po vás! Hospodin zaslibuje skrze Izajáše: V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství. (Iz 30,15 ČEP)
Seď u Ježíšových nohou a naslouchej jeho hlasu
Věřím, že zvláště pro dnešní dobu je nám velikým vzorem Marie, sestra Marty a Lazara z Betanie. Můžeme u ní vidět určité stupňování jejího vztahu s Pánem. Nejprve seděla u nohou Ježíšových a naslouchala jeho hlasu.
Stalo se, když šli dále, že vešel do jedné vesnice. Nějaká žena jménem Marta jej přijala do svého domu. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se mnoha věcmi, jedno je však potřeba. Marie si vybrala dobrý díl, jenž jí nebude odňat.“ (L 10,38-42)
Marie nebyla líná, jen dělala to, co bylo v tu chvíli podstatné. Nenechala se rozptýlit množstvím potřeb a vjemů, ale soustředila se na Ježíše. Jen tímto způsobem získáme zdravou mysl, podobně jako Gadarenský vysvobozený od démonů seděl oblečený u Ježíšových nohou a měl zdravou mysl (viz L 8,35). Právě v době zmatků, bludů, hloupých blábolů, polopravd, lží, hoaxů a falešných proroctví můžeme získávat zdravou, jasnou a pokojnou mysl.
Jednou na počátku mé služby, když jsem v postu a samotě hledal Pána, jsem vnímal, jak mi tiše v srdci říká: „Někdy budeš zklamán z toho, že jsi nestihl, cos chtěl. Ale já budu nadšený, neboť jsi učinil to, cos byl povinen učinit. Hleď na svou službu mýma očima. Hledání a odpočívání před mojí tváří je z hlediska tohoto světa neproduktivní, ale má nejvyšší hodnotu. Věnuj mnoho času tomu, co má nejvyšší hodnotu.“ Žalmista vyznává: Den ve tvých nádvořích je lepší než tisíc jinde. Zvolím raději stát (doslova: ležet) na prahu v domě svého Boha, než pobývat ve stanech ničemů. (Ž 84,11)
Dej k Ježíšovým nohám to nejcennější, co máš, a uctívej ho
Poté, co měla Marie zkušenost s nasloucháním Pánovu hlasu, byla v Betanii v domě Šimona malomocného. Bylo to šest dní před Velkou nocí. Pomazala zde Ježíšovi v hlubokém uctívání nohy velmi drahým olejem a otřela mu je svými vlasy. Olej též vylila na jeho hlavu (viz J 12,1-8; 11,1-2; Mt 26,6-16; Mk 14,3-10). Marta zase obsluhovala.
Marie jde od naslouchání u Ježíšových nohou dále k pomazání Ježíšových nohou. Jde od přijímání k dávání. Jde od přijímání toho, že je Pánem milována, dál k lásce ke svému Pánu. Miluje ho a uctívá.
Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar, ten, který zemřel a jehož Ježíš probudil z mrtvých. Připravili mu tam večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním stolovali. Tu Marie vzala libru velmi drahého pravého nardového oleje, pomazala Ježíšovi nohy a otřela mu je svými vlasy; dům se naplnil vůní toho oleje. Juda Šimonův, Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: „Proč nebyl tento olej prodán za tři sta denárů a ty dány chudým?“ To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj; měl pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. Ježíš řekl: „Nech ji. Ať jej zachová ke dni mé přípravy k pohřbu. Vždyť chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“ (J 12,1-8)
Marie rozbila nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje (viz Mk 14,3). Jsi ochoten „rozbít“ svoji nádobu?
Watchman Nee ve své knize Osvobození ducha [Lámání vnějšího člověka a vysvobození ducha] píše: „Nebude-li však alabastrová nádoba rozbita, nemůže ani vytéci drahocenný nardový olej. Kupodivu mnozí stále považují alabastrovou nádobu za velmi cennou a domnívají se, že má větší hodnotu než sám olej. Mnozí pokládají svého vnějšího člověka za cennějšího než člověka vnitřního. To vede v církvi k mnoha problémům. Někdo si velmi cení toho, jak je chytrý a bystrý, a myslí si, že něco znamená; jiný si zakládá na svých citech a považuje se za neméně důležitého; opět jiní jsou domýšliví a domnívají se, že jsou lepší než druzí: jsou přesvědčeni, že je vysoce předčí svou výmluvností, rozhodností, soudností atd.
Ať je tomu jakkoliv, my nejsme sběrateli starožitností ani obdivovateli váz, patříme pouze k těm, jejichž jedinou touhou je výborná vůně nardu. Ale bez rozbití vnějšku nemůže vytéci to, co je uvnitř. … Od chvíle, kdy jsme se obrátili, se nás Pán mnohokrát různým způsobem dotýkal – vždy s jedním úmyslem: aby zlomil našeho vnějšího člověka. A tak je tedy poklad v hliněné nádobě. Ale kdo jej uvidí, nebude-li tato nádoba rozbita? Čeho však chce v nás Bůh docílit? Hliněná nádoba má být rozbita, alabastrová váza roztříštěna, slupka rozlomena. Bůh chce mít připravenu cestu, aby skrze své požehnal světu.“
Olej byl velmi drahý – tři sta denárů, což byl roční plat! Pro Jidáše, jehož jméno paradoxně znamená chvála, to však byla ztráta. Tak ho to rozčílilo, že od té chvíle hledal vhodnou příležitost Ježíše zradit. Také někteří jiní učedníci se rozhořčili a na ženu se hněvali: „K čemu tato ztráta? Vždyť se ten olej mohl prodat a peníze dát chudým!“
Co je pro nás ztrátou a co ziskem? Můžeš říci: „Musím pracovat na zahradě, musím vydělávat peníze, musím uklízet, musím relaxovat u televize… nemám čas na Pána a jeho Slovo. Až (jestli) zbyde čas, pak si na internetu najdu nějaké kázání…“
Jako ztráta může vypadat:
- když mlčíme a nasloucháme
- když se přimlouváme a na modlitbách zápasíme
- když hledáme Boha a jeho vůli a očekáváme na něj
- když zapíráme své ego a neprosazujeme se
- když důvěřujeme Bohu a neobhajujeme se (…)
Pán miluje toto božské plýtvání. Buď vyplýtván pro Ježíše – zmař svůj život pro něj (viz L 9,24). Ježíš se Marie zastal a její pokorné uctívání velice ocenil: „Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na mně dobrý a krásný skutek. Učinila, co mohla.“ Ježíš Mariině jednání dal věčnou hodnotu slovy: Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila. (Mk 14,9) Watchman Nee píše: „Pán chce, aby výsledek kázání evangelia byl stejný jako to, co udělala Marie, aby lidé přišli k němu a ztratili sebe pro něho. To on hledá.“ (Pravý život křesťana)
Dům se naplnil vůní toho oleje – vůní Ducha svatého, což je atmosféra pro Boží jednání. Ageus říká: Otřesu všemi pronárody, a přijdou s tím nejvzácnějším, co mají; a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů. (Ag 2,7 ČEP)
To, co ti Pán řekl, vykonej, a to, čím jsi byl obdarován, dávej dále
Jsme Ježíšovými učedníky, kteří jsou vysláni do tohoto světa. Učedníci naslouchají svému Mistrovi a také ho pak ochotně poslouchají (viz Iz 50,4-5). Jednej podle instrukcí, které ti Pán řekl, i když ti to může někdy připadat podivné (viz L 5,1-11). Jsme vysláni do tohoto světa s dobrou zprávou stejně, jako byl nebeským Otcem vyslán náš Pán Ježíš (viz J 20,21).
Použitá a doporučená literatura:
Dietrich Bonhoeffer: Život v obecenství, Návrat domů 2006
Watchman Nee: Lámání vnějšího člověka a vysvobození ducha, Proud 2016
Watchman Nee: Pravý život křesťana, Der Strom 1995
Tomáš Korčák, 2021
