Hned poté, co Ježíš začal veřejně působit, začal také povolávat své učedníky. Jeho slovo „Pojď za mnou!“ zatřáslo životem mnohých. Někteří však jeho nabídku odmítli, jiní by Ježíše následovali, ale za určitých podmínek.
Hned od počátku v učednících Ježíš budoval vizi: rybář lidí – plné sítě – tak veliké množství ryb, že se sítě trhají – mnohá žeň – krajiny, které se již bělají ke žni. Ježíš velmi dbal na to, aby jeho učedníci pozvedli svůj zrak a hleděli na svět Božíma očima.
Lukáš 6:12-16: Stalo se v těch dnech, že vyšel na horu k modlitbě. A celou noc strávil v modlitbě Boží. Když nastal den, zavolal své učedníky a vybral z nich dvanáct, které také pojmenoval apoštoly: Šimona, jemuž dal také jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta, Judu Jakubova a Judu Iškariotského, jenž se stal zrádcem.
Ježíš z určitého množství povolaných učedníků vyvolil dvanáct a nazval je apoštoly – „poslaní, vyslaní“. Toto vyvolení Dvanácti Ježíš učinil po celonoční modlitbě. Hledal Boží vedení. „Otče, koho mám vyvolit do užšího kruhu dvanácti?“ Podle čeho je Ježíš před Boží tváří vybíral? Vidím dva hlavní důvody: věrnost (2.Tm 2,2) a vyvolení (Bůh chtěl právě tyto). Myslím, že i Jidáš byl ze začátku věrný a že měl všechny předpoklady, aby se stal požehnaným apoštolem. Myslím, že začal dobře, ale později již s Duchem svatým spolupracovat nechtěl. (Podobně král Saul, nebo starší syn z příběhu o marnotratném synu.) Jidášovou zradou se tak naplnila dávná proroctví.
Zajímavé je, že nečteme o žádném učedníku, který by se naštval, nebo cítil ukřivděný, že není mezi Dvanácti. A že vedle Dvanácti byli ještě další učedníci, můžeme poznat třeba ze Skutků 1,21-23. Z Dvanácti Ježíš vyvolil ještě tři (Petra, Jakuba a Jana), se kterými měl ještě užší vztah. Ježíš byl též omezen svým tělem a nemohl se účinně věnovat více lidem. Sloužil jistě i zástupům, ale s těmito měl intenzívní důvěrné vztahy.
Ježíš nazval dvanáct učedníků apoštoly, ačkoliv je ještě nevyslal. I to bylo budováním jejich vize.
Marek 3:13-15: Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které sám chtěl. I odešli k němu. Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal hlásat evangelium a aby měli pravomoc vyhánět démony.
Ježíš je ustanovil, aby za prvé byli s ním a aby je za druhé poslal kázat, uzdravovat a vyhánět démony. Nejprve šli s Ježíšem domů. Žili v jeho blízkosti, poznávali jeho lásku, učili se od něj. Poznání lásky Pána předchází vlastní službě. V poznání Ježíšovy lásky a přítomnosti začíná probuzení. Vidíme zde určitý řád pro službu každého učedníka. To první, k čemu jsme povoláni, je být s ním. Zůstávat v něm, kochat se jeho přítomností, sytit se jeho Slovem. Teprve poté, co jsme nasyceni Bohem, máme vyjít do služby. Bohu více záleží na nás samých, než na naší službě. Pro něj nejsme pracovní silou, ale milovanými dětmi. Boží záměr pro nás je, abychom nasyceni jím samým, jeho dobrotou a milosrdenstvím, vyšli do služby, kterou on pro nás připravil a kterou budeme dělat v jeho síle. I Ježíš chodil na místa, kde měl soukromí, kde prožíval úzké obecenství se svým Otcem a sytil se jeho přítomností a dobrotou. Čteme o tom, že se modlil časně z rána. A teprve poté vycházel do služby.
A nyní velmi důležité místo pro nás:
Matouš 9:36-10:5: Když uviděl zástupy, pocítil nad nimi ve svém nitru lítost, protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: “Žeň je vskutku velká, ale dělníků málo. Poproste tedy Pána žně, aby vyhnal dělníky na svou žeň!” Zavolal si svých dvanáct učedníků a dal jim pravomoc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc i každou slabost. … Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: …
Ježíš hleděl na zástupy – měl Boží pohled.
Pohnuly se jeho vnitřnosti – slitování, soucit a milosrdenství nad těmi, kteří jsou utrápení (udření, rozervaní, vysílení, ochromení) a sklíčení (skleslí, rozptýlení, rozhození) jako ovce, které nemají pastýře.
Neboť Bůh chce dát sílu skrze svoji milost, pozvednout a uvést do společenství. Chce uvolnit dary a přirozené schopnosti. A především chce své ovce sjednotit okolo dobrého pastýře.
Proto se obrací ke svým učedníkům a dává jim vizi: VELKÁ ŽEŇ! V řeckém textu není určen čas, jestli již je nebo teprve bude. Je to vize víry. Již je v našich srdcích a přirozeným zrakem teprve bude vidět v zaplněných sálech.
Žeň je vskutku velká, ale dělníků málo. Ježíš ukazuje, co je potřebné pro velkou žeň: DĚLNÍCI. Těch je nedostatek. Tedy naší starostí není ani tak žeň, ale dělníci s vizí velké žně.
Proto mají učedníci poprosit Pána žně, aby vyhnal a poslal dělníky. Učedníci zapálení Božím milosrdenstvím a vizí velké žně prosí Boha o vyslání dělníků a přitom prožívají vydání se této vizi.
Izajáš 6:8-9a: Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: “Koho pošlu a kdo nám půjde?” I řekl jsem: “Hle, zde jsem, pošli mne!” Odpověděl: “Jdi a řekni tomuto lidu: …
Po nějaké době jsou sami tito učedníci od Pána vybráni a vysláni.
Před vysláním dostávají od Pána autoritu a moc nad démony a nad každou nemocí a slabostí a dostávají také jasné instrukce jak jednat.
Apoštolové nejsou ještě dokonalí a dělají chyby. Jsou však vždy otevřeni pro Ježíšovo napomenutí a korekci. (Lk 9: Neuzdravili epileptika – hádali se, kdo je mezi nimi větší – bránili člověku vyhánět démony v Ježíšově jménu, protože nechodil s nimi – chtěli, aby oheň padl na samařské městečko.)
Učedníci si drží vizi velké žně a stále se modlí za další dělníky.
Lukáš 10:1-3: Potom určil Pán ještě jiných sedmdesát dva a poslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám jít. Říkal jim: “Žeň je mnohá, avšak dělníků málo. Poproste tedy Pána žně, aby vyhnal dělníky na svou žeň. Jděte! Ale, posílám vás jako ovce mezi vlky.
Pán žně prosby dvanácti učedníků vyslyšel a posílá dalších sedmdesát dva. Pán vyvoluje a posílá další dělníky před svou tváří s hořící vizí – MNOHÁ ŽEŇ a s vědomím nejdůležitějších potřeb – dělníků, kteří za tyto potřeby a nedostatky také prosí Pána žně. Bůh pak zase odpoví a vyžene další dělníky. A tak v horní místnosti o letnicích nacházíme 120 učedníků, kteří jsou pak vysláni Duchem svatým na žeň a skutečně sklízejí VELKOU ŽEŇ!
12 72 120 (Sk 1:15) 3000 (Sk 2:41) 5000 mužů (Sk 4:4) několik desítek tisíc (Sk 21:20 řecký text + NBK, a to je pouze Jeruzalémský sbor!)„Vize velké žně ve vašich srdcích, prosby za vypuzení dělníků na žeň a vaše vydání se do služby dělníků způsobí probuzení ve vašem městě.“
