Adolf Hitler a Darwinova evoluční teorie
Adolf Hitler a Darwinova evoluční teorie
Pavel Kábrt
Každý, kdo pochybuje o tom, že nacismus a Adolf Hitler vycházejí z Darwinovy evoluční teorie, nebo kdo se s tímto tématem chce hlouběji obeznámit, měl by si přečíst knihu:
Proč holocaust – Hitlerova vědecká mesianistická vražda
Napsal Jan Horník
Vydalo nakladatelství Rybka Publishers, V Jirchářích 6, 110 00, v Praze na jaře roku 2009, www.rybkapub.cz
Kniha Proč holocaust na mnoha citátech, rozborem četných pasáží (mnohé texty nebyly ještě v češtině publikovány) a důkladnou analýzou Hitlerova myšlení ukazuje, že bez Darwinovy teorie by k nacistickým zvěrstvům nikdy nemohlo dojít, protože filozofie nacismu a Hitlera byla úzce s tímto evolučním myšlením svázána – vyšla z něj. Někteří lidé dnes popírají holocaust – ale ještě mnohem větší množství lidí dnes popírá vztah Hitlera a nacistů k Darwinovu učení a často se zlobí, když tento historický fakt někdo připomene.
Je to ožehavé téma, protože se darwinismus učí na školách a je velmi rozšířeným a oblíbeným pohledem mnoha současných lidí na svět a jeho minulost. Evoluční myšlení je hluboce zakořeněno v myšlenkovém “krevním oběhu” mnoha současných lidí – proto se zoufale brání, že by jejich myšlení mělo něco společného s Hitlerem, plynovými komorami a holocaustem. Má, mnoho společného!!
Rozumnému a pravdu hledajícímu člověku se určitě vyplatí, když si svůj pohled na svět prověří – kniha Jana Horníka je možná jediná na světě, která si vzala za úkol rozebrat Hitlerovo myšlení a zjistit, jaké kořeny jeho názory měly. Ne tedy zjišťovat historické okolnosti nacismu, ale jeho myšlenkové kořeny, spojitosti a duchovní zdroje. Jeho inspiraci.
Mnoha lidem se při pouhém náznaku spojení evoluční teorie a darwinismu s nacizmem a Hitlerem zrychlí tep a hned mají horkou hlavu. Říkají, že Darwin za nic nemůže, že jeho teorie byla zneužita, a že kreacionisté stále opakují otřelá klišé o koncentrácích a holocaustu. Kde je ale pravda? Když vám nějaká skupina lidí zavraždí někoho milého za ne dost jasných okolností, budete každému novému dalšímu zjištění motivu této vraždy říkat “otřelé klišé” a “stále omílané fráze”? Myslím, že budete zoufale hltat každou informaci o tom, proč váš drahý přišel o život a proč to ta banda vlastně udělala. A zde nemluvíme o jedné oběti, ale mluvíme o šesti miliónech členů jedné lidské rasy. Nic, co vysvětlí tyto nacistické krutosti, v dějinách lidstva zcela ojedinělé (aby se někdo rozhodl zlikvidovat určitou rasu lidí do posledního člověka), nic co toto objasní, nemůže být omšelé a otřelé a zbytečně omílané.
Němci v době Hitlera byli jedním z nejkulturnějších národů světa. Není možné celou tuto záležitost vysvětlit či lépe bagatelizovat jen nějakým mlhavým “pomatením smyslů” či zfanatizováním jedním člověkem. Zde musí být nějaké jasné, racionální kořeny, přímo krystalicky jasné vědecké zdůvodnění toho, čeho se nacisté dopouštěli. A na kloub tomu se rozhodl přijít právě Jan Horník ve své knize Proč holocaust.
Ukázky z knihy:
Str. 16: “Německo bylo nejsilnější ekonomickou, vojenskou a kulturní mocností v Evropě a jeho násilný útok proti Židům v letech 1933-1945 je ústředním bodem moderních židovských dějin. V mnoha ohledech jde stále ještě o záhadnou událost – nikoli co se týče faktů, která byla doložena omračujícím množstvím důkazního materiálu, ale co se týče příčiny. Němci byli zdaleka nejvzdělanějším národem na světě. Jako první dosáhli všeobecné gramotnosti dospělých. V letech 1870-1933 patřily jejich univerzity v podstatě ve všech oborech k nejlepším na světě. Proč se tento vysoce civilizovaný národ organizovaně zaměřil na Židy s tak obrovskou, nesmyslnou brutalitou? Identita oběti tuto záhadu ještě prohlubuje. /…/ Když se Německo vrhlo na Židy, nešlo pouze o masovou vraždu. Doslova se jednalo o masovou vraždu blízkých příbuzných. Jak k tomu došlo?“
Jedním z velmi matoucích momentů v Hitlerově myšlení je skutečnost, že se nikdy neprohlašoval za ateistu či darwinistu. Často používal obraty z Bible, odvolával se na “osud, stvořitele, boha, prozřetelnost, nejvyššího, zákony přírody atd.” Zde je několik ukázek tohoto Hitlerova pojmového dualismu z knihy Jana Horníka:
Str. 43: “V Hitlerově Mein Kampfu například čteme: ´Věřím, že dnes jednám ve smyslu všemohoucího Stvořitele: Tím, že se bráním Židovi, bojuji za dílo Pána. (str. 70)´”
Str. 245: “PROGRAM NACIONÁLNĚSOCIALISTICKÉ NĚMECKÉ DĚLNICKÉ STRANY
/…/ str. 247: “Strana jako taková zastupuje stanovisko pozitivního křesťanství, aniž by se konfesně vázala na určité vyznání. Bojuje proti židovsko-materialistickému duchu v nás i mimo nás…”.
Str. 97: “Válka se vrátila k prapůvodní formě svého bytí: namísto války národů se vede válka o prostor. Původně nebyla válka ničím jiným než bojem o místo k obživě. Dnes jde zase o přírodní bohatství. Podle vůle Stvořitele patří tomu, kdo si ho vybojuje. Stěhování národů začalo na Východě. Od nynějška však budou národy proudit ze Západu zpět na Východ. Odpovídá to principu přírody, aby se bojem prosadil výběr. Zákon přežití žádá neustálé zabíjení, aby mohlo žít to lepší.” (Adolf Hitler, Monology, s. 63).
Str. 112: “Kým přesně ale je Hitlerův Stvořitel? Jakou konkrétnější představu o něm měl? Vzhledem k tomu, že v Hitlerově případě lze jen velice obtížně nalézt nějaké přesné pozitivní vymezení, můžeme si vypomoci také tím, jakou představu o Bohu Hitler nezastával. Můžeme u něj například snadno vyloučit tu křesťanskou. I když byl totiž Hitler vychováván jako katolík, přesvědčení svých rodičů rozhodně nepřevzal: ´Co je to za Boha, který má radost z toho, že se lidé pro něho trýzní! Celá věc je velice jednoduchá: Pámbíček dává předpoklady pro spáchání hříchu; když to konečně klaplo za pomoci ďábla, použije panny, aby porodila člověka, který spasí lidstvo svou smrtí! Mohamedánství by snad ještě dokázalo nadchnout pro své nebe. Ale když si představím to nudné křesťanské nebe! Na zemi má člověk svého Richarda Wagnera, ale nahoře slyší jen aleluja a nevidí nic jiného než palmové ratolesti, batolata a starce. Křesťanství je tím nejšílenějším výplodem lidského mozku, výsměch všemu božskému. Černoch se svým fetišem je vysoce nadřazen tomu, kdo vážně věří v zázrak Převtělení.” (Adolf Hitler, Monology, s. 118)
Str. 115: “V moderní době získává v západní civilizaci drtivá většina lidí své základní vědomosti ve státním vzdělávacím systému a ani Hitler nebyl v tomto případě výjimkou. S různými výklady vzniku světa byl konfrontován již v útlém mládí a ve svých “monolozích” na to vzpomíná například takto: ´Dnes se v hodině náboženství v 10 hodin vyučuje stvoření světa podle Bible a v 11, v hodině přírodopisu, vývojová teorie. Obojí si naprosto odporuje. Jako školák jsem tenhle protiklad cítil a opřel jsem se do toho; profesorovi přírodopisu jsem řekl to, co řekl ten předchozí, takže si učitelé začali zoufat.´” (Adolf Hitler, Monology, s. 82)
Str. 116: “Také si zde můžeme opět potvrdit fakt, že Hitler je teistickým evolucionistou, neboť za původní zdroj řádu pozemského boje o přežití označuje “Pámbíčka”, který vrhl masy lidí na Zem, aby se ukázalo kdo s koho. Na darwinisticky pojatou evoluci provázanou s existencí Stvořitele lze u Hitlera narazit poměrně často: ´My jsme nestvořili Přírodu a její zákony, a proto nemůžeme tyto zákony měnit. Prozřetelnost dala životu neomezenou plodnost, ale ne nezbytnou obživu. Tak je to dobré, protože boj o obživu zaručuje výběr lepšího.´” (Adolf Hitler, Monology, s. 113)
Str. 118: “Vraťme se ale ještě k Hitlerovu evolucionismu, abychom odstranili případné pochybnosti stran toho, že je Hitler skutečně přesvědčen o platnosti darwinistické teorie. Jeho evoluční názory dokládá i následující výrok: ´Při dvou a čtvrt miliardách lidí na Zemi existuje na 170 větších věrovyznání, z nichž každé tvrdí, že jako jediné má správné představy o onom světě. 169 proto mít pravdu nemůže! Z dnešních náboženství není žádné starší než 2 500 let. Lidé asi tak od úrovně paviána existují dobře 300 000 let. Ve srovnání s touto dějinnou hloubkou jsou dva tisíce let docela malý úsek.´” (Adolf Hitler, Monology, s. 83-4)
Str. 119: “V dobách, v nichž ještě neexistovali žádní lidé, byly světové dějiny především zpodobňováním geologických událostí. Vzájemný boj přírodních sil, tvoření obyvatelného povrchu této planety, oddělení vody a země, formování pohoří, nížin a moří. To jsou světové dějiny této doby. Později, s výskytem organického života, se zájem člověka koncentruje na vznik a zánik jeho tisícerých forem. A docela pozdě se konečně objeví sám člověk a tím začíná pod pojmem světové dějiny rozumět v prvé řadě už jen dějiny svého vlastního vzniku, tzn. zpodobňování svého vlastního vývoje. Tento vývoj se vyznačuje věčným bojem lidí proti zvířatům a proti lidem samotným. Z neviditelné změti jednotlivých bytostí konečně povstávají formace, čeledi, kmeny, národy, státy, avšak zpodobňování jejich vzniku a jejich zániku je reprodukcí věčného boje o život.” (Adolf Hitler, 1928, Hitlers zweites Buch, Stuttgart 1961, s. 46-47)
Závěr
Z výše uvedených několika ukázek, které jsem vybral z knihy, řešící Hitlerovo myšlení a jeho kořeny na 455 stranách běžného knižního formátu, vyplývá jedna, všem pravdu hledajícím lidem, známá věc: jak obtížné a často bolestné je dobrat se jádra věci, dobrat se pravdy. Jak snadné je udělat laciný závěr třeba typu: Hitler byl katolík, Hitler byl věřící, Hitler byl náboženský fanatik, Hitler byl okultista, Hitler byl ateista, Hitler byl darwinista, Hitler byl sadista, Hitler byl blázen atd.
Hitler nemluví explicitně o Darwinovi (nezapomeňme, že Darwin byl Angličan), nerozebírá profesionálně teorii evoluce, prostě v ní jen věří, vychází z víry v evoluci jako z daného faktu. Aby to bylo zamotanější, používá pojmy jako Prozřetelnost a věčné zákony Stvořitele a různé náboženské pojmy, což by dnešní profesionální evolucionisté v souvislosti s evoluční biologií jistě nepoužili. Hitler stejně tak, jako i mnoho lidí dnes, “na” evoluci prostě pevně věří. Hitler tedy nebyl evolucionistou-odborníkem, a řadoví nacisté na tom byli se znalostí Darwinovy evoluční teorie ještě hůře – stejně jako lidé dnes. Věřili jí, jejich rasové zákony, důraz na čistotu árijské krve, nenávist k židům a dalším “méně vyvinutým” skupinám lidí a jejich životní postoje z evoluční teorie vyplývaly, ale nijak dobře jí neznali a ani se o ní nezajímali.
Jak těžké je vyznat se v tom! Jak lehké je učinit nějaký jednoduchý závěr! Přesto stojí v životě za to hledat pravdu, dát si s tím práci a porozumět jejím hlubinám, a tak se vyvarovat cest ďáblových a svodu jeho lží. Ježíš neřekl “Arbeit macht frei” (Práce osvobozuje), ale řekl “Pravda vás osvobodí” a “Já jsem ta cesta, pravda i život”.
Doporučuji dát si s hledáním pravdy práci.
23. 7. 2009, Pavel Kábrt
