Nahý otec a Hospodin, Bůh Šémův

NAHÝ OTEC A HOSPODIN, BŮH ŠÉMŮV

Tomáš Korčák, 2003, 2021

 

Božím plánem je zachránit před věčným zahynutím celé rodiny a jednat v tomto světě skrze celé rodiny. Církev má být místem, kde celé rodiny slouží Hospodinu celým srdcem. Jistěže v Božím plánu jsou i svobodní lidé. Církev má být též místem pro vdovy a sirotky.

 

Záchrana celých rodin

 

Noe našel u Hospodina milost uprostřed soudů nad zvrácenou společností. Noe nalezl milost v Hospodinových očích. Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve své generaci; Noe chodil s Bohem. Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. (Gn 6,8-10) Bůh jedná s celou jeho rodinou, a proto mu říká: Ale s tebou ustanovím svou smlouvu. Vejdeš do archy ty a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. (Gn 6,18) Vejdi ty a celá tvá rodina do archy, neboť jsem viděl, že v této generaci jsi přede mnou spravedlivý jen ty. (Gn 7,1)

 

Tento spravedlivý Boží muž uposlechl a s ním i jeho rodina, proto byli zachráněni před vodami potopy a stali se Božím nástrojem obnovy života. Zůstal jenom Noe a to, co bylo s ním v arše. (Gn 7,23) Poté co Noe vyšel z archy, vybudoval Hospodinu oltář a uctíval ho zápalnými obětmi. Bůh odpověděl a Noemu a jeho synům požehnal a řekl: Hle, já ustanovuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem po vás. (Gn 9,9) Je to Boží plán jednat s celými domy – rodinami a zasáhnout naše potomstvo.

 

Noe pracoval pro záchranu své rodiny. Jeho poslušnost a oddanost Hospodinu měla vliv na celou jeho rodinu. Vírou dostal Noe pokyn ohledně toho, co ještě nebylo vidět, a v bázni Boží připravil koráb k záchraně svého domu. Skrze svou víru odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je na základě víry. (He 11,7) Bůh zve, dává příležitosti a trpělivě čeká, kdy se lidé k němu obrátí, přijmou Krista a skrze vodní křest vstoupí do smlouvy s ním. Boží trpělivost ve dnech Noemových vyčkávala, zatímco byl stavěn koráb, v němž jen několik, to jest osm duší, bylo zachráněno skrze vodu. Naplnění tohoto předobrazu ‑ křest ‑ i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, nýbrž jako odpověď dobrého svědomí Bohu, skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. (1Pt 3,20-21)

 

Podobně byl vychvácen (na přímluvu Abrahama) spravedlivý Lot z převrácené Sodomy. Boží poslové Lotovi řekli: Koho tu ještě máš? Zetě, syny a dcery i všechny, které máš ve městě, vyveď z tohoto místa! Neboť zničíme toto místo, protože veliký je před Hospodinem křik proti němu, takže nás Hospodin poslal, abychom je zničili. Lot tedy vyšel a mluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery, a říkal: Vstaňte a vyjděte z tohoto místa, protože Hospodin město zničí! Ale jeho ženichům to připadalo, jako by žertoval. (Gn 19,12-14)

 

Lot byl tedy vyveden z města pouze se svojí ženou a oběma dcerami. Soud byl pak seslán na Sodomu a Gomoru pro jejich hrůzné nepravosti. Nakonec Lot přišel i o svoji ženu. Lotova žena pohleděla zpět a stala se solným sloupem. (Gn 19,26) Chtěla se vrátit, protože měla srdce u hodnot Sodomy. Ježíš říká: Nikdo, kdo vloží svou ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží. (L 9,62)

 

Milost prokázanou Noemu a Lotovi uprostřed zkázy Ježíš popisuje následujícími slovy: A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny. Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka. Kdo v onen den bude na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. Pamatujte na Lotovu ženu. Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu. (L 17,26-33)

 

Pojďme se vrátit k Noemu. Naše spravedlnost, víra a poslušnost mají zásadní vliv na celé naše rodiny a potomstvo. Je však ještě jedna velice důležitá oblast, která určuje, jestli žijeme my a naše děti v požehnání nebo v prokletí, a tou je vztah k otcům (matkám) a autoritám obecně.

 

Požehnaní zakryli nahotu svého otce

 

Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli: Šém, Chám a Jefet. Chám byl otec Kenaana. Tito tři byli synové Noeho a z nich se zalidnila celá země. Noe byl rolník a první vysázel vinici. Jednou pil víno, opil se a obnažil se uprostřed svého stanu. Chám, otec Kenaana, viděl nahotu svého otce a oznámil to venku svým dvěma bratrům. Ale Šém a Jefet vzali plášť, položili si ho na ramena, šli pozpátku a zakryli nahotu svého otce. Jejich tváře byly odvrácené, takže nahotu svého otce neviděli. Když se Noe probral ze svého vína a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl, řekl: Buď proklet Kenaan! Ať je svým bratrům posledním z otroků. Dále řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem. Ať Bůh rozšíří Jefeta, ať přebývá ve stanech Šémových a ať je Kenaan jejich otrokem. (Gn 9,18-27)

 

Otec Noe zhřešil, opil se a obnažil uprostřed svého stanu. Jeho syn Chám ho spatřil v této odporné a nepřístojné situaci. Viděl svého otce (svoji autoritu) v jeho zlém a nenásledováníhodném stavu. Co se odehrálo v Chámově mysli a v jeho srdci? Jak na selhání svého otce reagoval? Věřím, že nám Duch svatý chce skrze tento oddíl Písma zjevit velice důležitý postoj našeho srdce, který rozhodne o požehnání nebo prokletí. Věřím, že poučení je zde ještě hlubší než jen to, že se rodiče nemají obnažovat před svými dětmi.

 

Chám ve svém srdci pohrdl svým otcem kvůli jeho selhání. Představuji si, co asi říkal svým bratřím poté, co uviděl nahého a opilého otce. „Pojďte se podívat na našeho spravedlivého a moudrého fotra. Ha, há…“ Kraličtí ve svých poznámkách podávají výklad jednoduchou větou: „Cham posměvač.“ Naproti tomu Šém a Jefet šli pozpátku a pláštěm přikryli nahotu svého otce. V jejich srdci byl respekt a úcta k autoritě svého otce. Oni jistě jeho čin neschvalovali, nebyl jim však příčinou pohrdání a vzpoury.

 

Můj děda byl opilec, který se nestaral o svou rodinu. Nikdy jsem však neslyšel od svého otce říci o něm nic negativního a pohrdlivého. Můj otec (a to byl neobrácený člověk!) měl k němu přesto všechno hlubokou úctu. Šém a Jefet nahotu svého otce nespatřili, protože ji nevyhledávali a když se s ní setkali, tak ji hned přikryli a nikde o nahotě svého otce nemluvili. Nejde o to hřích tutlat a omlouvat. Když Noe procitl z opojení, o tomto hříšném jednání jistě hovořili. Chám však využil pádu svého otce k vyjádření svého vzpurného pohrdání.

 

Po procitnutí Noeho je vysloveno prokletí. Je prokleto Chámovo potomstvo – Buď proklet Kenaan! Kenaan byl synem Chámovým a vzešel z něho kananejský národ, který pro svoji velikou bezbožnost nakonec propadl zkáze. Naše postoje k autoritám mají vliv na naše děti! Vzpoura a pohrdavý vztah k otcům a matkám vede do prokletí a otroctví.

 

Šémovi a Jefetovi Noe požehnal: Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Hospodina nazývá jménem svého prvorozeného syna právě pro jeho příkladný postoj. Šémův vztah k Hospodinu se projevil v jeho přístupu k chybujícímu otci. Hospodin je nazýván Bohem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým pro víru a vztah těchto praotců k Hospodinu. Chámův postoj k chybující autoritě odhalil chybějící vztah s Bohem – tedy jeho bezbožné a vzpurné srdce. Noe vlastně chválí Hospodina, žehná jeho jménu, že vypůsobil v Šémovi takový příkladný postoj a z toho vyplývající jednání.

 

Co máš dělat, když jsi měl Chámův postoj k autoritě a je ti to líto? Jak zaujmout správný postoj k hříšnému otci (nebo matce)? Nazvi vše pravými jmény ve světle Písma. Čiň pokání a přijmi odpuštění. Pokud tvůj otec skutečně zhřešil, odpusť mu, že ti v tom byl špatným vzorem. Střež ve svém srdci úctu a respekt.

 

Důsledně též vychovávej své děti k úctě k autoritám. Zlehčování, pohrdání, vysmívání, zlořečení a uhození svých rodičů uvádí do smrti (viz Ex 21,15.17; Lv 20,9; Dt 27,16; Př 15,20; 19,26; 20,20; 23,22; 28,24; 30,17). Kolikrát jsem viděl, jak se rodiče takovému jednání přihlouple zasmáli, nebo si to trapně nechali líbit již od svých malých capartů. Naší důslednou výchovou uvádíme své děti do života a požehnání. ,Cti svého otce a matku,’ to je první přikázání se zaslíbením, ,aby ti bylo dobře a abys byl dlouhověký na zemi.’ (Ef 6,2-3) Písmo nás také vyzývá, abychom střežili svá srdce před pohrdáním rodiči zvláště v jejich stáří (viz Př 23,22).

 

Ať je požehnán Hospodin, Bůh Šémův! Ať ti požehná Hospodin, Bůh Šémův!